Všechno možné

Psaní od paničky Floriánkové,moc Haničce děkujeme:

.. k FloriánceJ Je to moje zlatíčko, jak jinak. Asi po dvou měsících

u nás, kdy zjistila, že už žádná stěhovačka nebude a tady je konečeně doma, se nám otevřela. Najednou je z klidné fenky, která nevydala ani hlásku, vyhýbala se našemu Berčovi (rotvajler), protože jeho styl hraní se jí zdál příliš drsný a chodila za mnou všude jako ocásek, se stala už celkem samostatná jednotka, která si na zahradě hraje s našimi psy hlava nehlava a štěkává přitom na ně jako smyslů zbavenáJ.

Až jsme nevěřili, že Floriánka takhle umí štěkat.

Je celkově rozpustilejší, hravější, hlasitější a pořád stejně úžasnáJ Jsem hrozně moc ráda, že ji mám. Díky ní je člověku na světě hned líp, protože ona je věčně veselá a když má člověk špatnou náladu, ona ji dokáže potlačit. Ocáskem vrtí úplně na každého a když si jí někdo po příchodu k nám domů nevšímá, chňape mu

po rukách, aby ho upozornila, že je tu taky a že by si s ním ráda pohrálaJ V létě jsme s ní chodili dolů do dědiny na výletiště. Okamžitě se tam stala hvězdou číslo jedna. Každý se k ní měl, ať už to bylo 2-leté dítě nebo 78-letý strýček. Chozením do kopce zpátky domů jí trochu zesílila ta její zadní zlomená a samosrostená nožka. Když jsme si ji brali, měla tu nožičku úplně poloviční spadlou. Zato tu druhou měla a má samý sval, jak ji pořád zatěžuje. Když chodí pomalu, šlape na všechny 4 nohy, když jde rychleji jde trojnožmo a když běhá po zahradě s našimi psy, tak není poznat, že měla nekdy něco s nohouJ Je neuvěřitelně rychlá, kdo nemá psa tohoto chrtovitého typu, nevěřil by. Naši psi jí nestíhají a tak se z her „honíme Florianu“ stala hra „Floriana honí Bufara (anatol). Běhá za ním po zahradě a kolečka kolem bazénu a přitom na něho štěká a on před ní utíká. Vypadá to legračně, když takový „malý pes“ honí a štěká na takového obraJ Tak jak si dřív s Berčou nechtěla hrát, tak si teď spolu neuvěřitelně vyhrají. Už jí nevadí, že je Berča jak tank. Tahá ho za uši, za pysky, kouše ho do nohy (to pochytila určitě od Beryho, protože to je jeho specialitka) a zubí se na něho tak, že je jako vystřižená z filmu Vetřelec. Když se večer Berča hrne jako blázen z venku domů přímo do kuchyně. Floriana ho obyčejně ještě u vchodu srovná tak, že od těch dveří do kuchyně Berča ani nedojde. Takže je to moje pravá ruka, pomáhá s výchovou rotvajleraJ

Když si s ním venku jednou hrála, Berča blízko Bufara do ní nějak blbě naběhl, že Flóra zakňučela. V tom okamžiku nastoupil Bufar a pro změnu vletěl do Berči on. Floriánce se prý ubližovat nebude! Je úžasné sledovat, jak se 3 člená smečka s fenkou v čele chová. Jak si jí ti psi hledí, brání si ji a jaký z ní mají respekt, i když je z nich nejmenší. 

S našima kočkama je už kamarádka. V létě chodili se mnou kočky venčit Florianu. Na podzim pak, když už spolu tak často nebyli, by je prohnala, ale nemyslím si,

že by je chtěla ulovit, ale spíš si s něma hrát. Protože když se potkají před vchodem, tak k nim jenom čichne, jestli to jsou opravdu naše kočky a víc si jich nevšímá.

Už máme i po očkování. Veterinářka přijela naočkovat koně a zrovna to vzala jedním vrzem a naočkovala i psy. Floriana akorát stáhla ocas, ale držela, žádné caviky nedělala. Jestli to bylo tím, že ji očkovali u nás doma  a ne v ordinaci, nevím.

Ptali jsem se veterinářky, jak stará Flóra může být. Vy jste měli uvedeny myslím 3 roky. Floriančina předchozí majitelka psala, že jejich veterinářka odhadovala podle zubů 5 let a naše veterinářka říkala, že jen tak podle zubů se to určit nedá, že jí může být 5 nebo taky už 7 let.  Je fakt že Floriana má už i nějaký ten šedivý fousek a to měli naši předchozí psy taky tak ve věku 6 let. Kdoví jak je ta naše Florianka stará...

Umí už sedni, lehni, ví kde má místečko a na zavolání, samozřejmě v uzavřeném prostoru, taky přiběhne. A pak, že starého psa novým kouskům nenaučíšJ

Od té doby co je u nás a dojedla prémiové granule od předchozí majitelky, jiné granule neviděla. Dostávají vařenou a syrovou stravu jak jsem psala v předchozím mailu. Zezačátku jí moc nejela vařená zelenina, ale teď s přehledem slupne samotnou vařenou petržel. Cpe se čtvrtkami syrových prasečích hlav, to jí ohromně chutná a zbyde vždycky akorát kousek čelisti se zubama. Na zahradě na podzim jedla opadané švestky, našla si pod stromem jablíčko nebo hrušku a pak si ho spokojeně v leže někde zašitá jedla. Když jsme hrušky obrali, chodila je pootevřenými dveřmi krást do sklepa z beden. Poslední malé jablíčka které dodatečně popadaly, si dokáže najít ještě teď pod sněhem a než je zblajzne, ještě

si s nima pohraje. Akorát už při tom jezení nemíní ležet ve sněhuJ

Chodit ven jí nedělá problémy za žádného počasí. Dokonce v mrazu vydrží klidně hodinu i víc hrát si se psy na zahradě. Obleček, který dostala od Moničky, ale moc ráda nemá. Když jsem jí ho dala, stáhla ocas a už si tak vesele nevyšlapovala.

Tak je bez oblečku a vypadá spokojenější. Myslela jsem, že v zimě se bude třepat jako ratlík, ale ona je úplně v pohodě. Daleko víc jí vadí když fouká studený vítr.

Zezačátku spávala před krbem na zemi na dece, asi po těch dvou měsícíh se nám večer začala tajně vkrádat do peřinJ, ale pak zjistila, že pro 3 na rozloženém gauči to není pohodlné, tak si zabrala pro sebe ušák. Teď má nejlepší strategické místo v obýváku a má o všem přehled. Do peřin si už zajde jenom když my neustelem

a odejdeme z domu. To si tam pěkně hoví a sleduje televizi. Nechávám ji zapnutou, když jedem na delší dobu pryč. Ať jí tady není tak čučno. Po příchodu domů pak následuje neuvěřitelná vítačka. Florianka neskáče přímo po člověku, ale jenom se odráží předníma nohama od země. Kdosi jí kdysi z legrace řekl „poskakuješ jako koza“ a od té doby se to nějak ujalo. Takže se Floriánce říká Flori, Florísku, Floriánko, Flóro, malý bratranec jí říká RamoJ, babička Floriánku a pak taky kozo, zlodějko a potvoroJ To obyčejně když něco šlohne přímo z linky nebo talířku na stole. Včera mi asistovala při pečení vánočního cukroví. Nachviličku se otočím

a najednou mi na plechu chybí jedna vykrojená hvězdička.

Nedávno mi vzala z prkýnka kuřecí syrové stehno a utíkala s ním do obýváku. Byla to první situace, kdy jsem jí potřebovala z tlamy vytáhnou něco, co má strašně ráda. Mohla na mě vrčet, mohla se po mě ohnat, ale v tu chvíli mě to nějak ani nenapadlo. Prostě jsem na ni zakřičela ať to dá sem, chytila ji za obojek a stehno jí vytáhla z tlamy. Florianka ani nezavrčela ani si nedovolila se ohnat. Ona je prostě úžasnáJ

Posílám Vám nějaké fotky i video. Nejlepší je jak jí Berča dělá kosmetikuJ Přijde mi, že u nás je to všecko nějak obráceně. Berča si myslí že je kočka, protože se celý vždycky po příchodu domů na noc olizuje, vylizuje Buffarovi oči i uši a co dělá Florianě máte na tom videuJ Florianka nám tady zase znásilňuje psy a Bufa si myslí že je člověk, podle toho jak si dokáže sednou zadkem na gauč a nechat nohy

na zemiJ

Myslím, že jsem napsala všechno, co jsem napsat chtěla a tak se budu loučit. Doufám, že baňky na stromečku přežijí Floriančin ocasJ Dalibor se smál, že jí ho přivážeme k nozeJ  

Mějte se všichni krásně, vánoční svátky prožijte se svými miláčky v klidu

a nekonečné pohodě a do nového roku Vám všem přejeme jenom to nejlepšíJ 

Pac a pusu posílá

Hanka a Florianka