Všechno možné

"Prší, prší jen se leje"... Ne, to si nezpívám, přemýšlím, jak začít další hlášení o tom, co a jak tam v Zelené zemi a co my (s tím vším).

Prší, prší... v Irsku prší nechtění greyhoundi přímo na naše hlavy.
Počkat, to už víte, takže nic nového.

V minulých týdnech (mluvíme o časovém období od zhruba poloviny dubna výše) nám tak "napršeli" třeba Philip, Georgia, Olivia, Patrick, Saoirse, Cheryl, miminko zvané nyní Lily, lurcherka s pracovním jménem "Tabitha", lurcheří chlapeček Dan, v posledních doslova dnech sedm dalších greyhoundů - těm musíme jména vymyslet, a nafotit je a trochu je poznat, a potom vám o nich povědět... ale to je ta příjemná část práce, opravdu.

Malé počítání... a z něho vychází, že v současné době (tím je myšleno dnes, zítra jich klidně může být více) máme pod našimi křídly v Irsku 19 nosů (u dvou-tří z nich reálně "hrozí" adopce v Irsku, tedy je to na spadnutí a my máme samozřejmě radost, že se sem-tam někdo "nakazí" ) plus naši partu dočásků v ČR u dočasných rodinek.
Hodně? Málo? Každý jeden, to je jeden zachráněný život. Další počty na téma život a smrt - pro zájemce v článku Čísla.

Jak zřejmě také víte (ale dovoluji si to připomenout jako odpověď na občasnou otázku, těch, kteří nevědí, proč je nutný adopční příspěvek, a proč jsme opravdu hluboce vděčni za každou darovanou i maličkou částku a kam finance jdou) péče o tyto pejsky je finančně - organizačně - logisticky - personálně zcela na našich bedrech, zkrátka od chvíle, kdy se daného pejska fyzicky dotkneme (např. odvedeme z dog poundu, veteriny či od "majitele"), stává se našim svěřencem se vším všudy a "groše" se jen sypou... tedy směrem pryč z našeho účtu, každý jeden nos potřebuje kompletní veterinu, jíst, převézt, odvézt...
Nebudu zde znovu rozepisovat konkrétnosti, zájemci si mohou prostudovat např. článek Anti Dog Pound.

Každého jednoho zachráněného také potřebujeme v Irsku někde ubytovat, vskutku naši nosové tam nikde nelevitují ve vzduchu do doby, než mohou nastoupit do "taxíku" směrem domů. "Někde ubytovat" = aha... ! Tedy: "Kam s ní, kam s ním?"
Jedna z mnoha otázek, které neustále musíme řešit.

(Jen tak mimochodem: to jsou někdy moje večery, když už nikdo nevolá a nepotřebuje mě jinak - věnuji se tomuto podivnému logisticko-organizačnímu koníčku, sedím nad mapou Irska, občas jednoho - dva nebohé, potrefené irské spojence "online na drátě", hlavy společně v příslovečném pejru... a přemýšlíme, koho, kde ještě známe-máme. Ať si kdo chce a jak chce spílá na fejsbůk, nesmírné spoustě našich psů byl velice zásadním pomocníkem při záchraně jejich životů.)

Jak tak čas běží, podařilo se nám v Irsku potkat pár spolehlivých přátel, lidí schopných fyzicky se nám postarat o toho, onoho nosana. Povídám pár - ono je to jako se vším: ne, každý, kdo by chtěl, také může, ne každý, kdo by chtěl, je zároveň i schopný, ne každý, kdo by chtěl, má naši důvěru. Sečteno, podtrženo, takových skvělých lidí nemáme v Irsku armádu (kdyby jich byla "armáda", nebylo by vlastně vůbec co řešit, pravda...)
Přičemž otázka "Kam s ní, kam s ním?" postupně nabyla rozměrů reálně schopných připravit nejednu bezesnou noc.
"Zachraň - zachraňte - chudinka - pomoc - pomoc" se valí ze všech stran. Ovšem AbeCeDa nekončí u písmene A, ba ani ne u C.

Tak znovu: co s tím vším.
Říct si, že to tedy nemá řešení... no, to nemůžeme - popřeli bychom sami sebe, snažíme se celou dobu a jak nejlépe umíme, aby věci řešení měly a snažíme se ta řešení nacházet.
Přiznávám, měla jsem podezření, že tato situace nastane, a že den, kdy na: "Tak co?" bude nutné odpovědět přímo, přijde - a přišel. Nezbývá, než si vybudovat v Irsku vlastní bezpečné místo. Smysl to dává jak logisticky, tak organizačně.
A tak jsme začali. Místo je. Pro megazvědavce: farma na konci jedné mrňavé vesničky v co. Tipperary.
Několikery spolehlivé ruce schopné postarat se jsou tam také. Neméně důležitá věc: chrtů znalý, chápavý veterinář v rozumné dojezdové vzdálenosti. Místo je také blízko bodu, odkud pejskové vyrážejí na dalekou cestu za domovem. Tedy logisticky zdá se perfektní.
Zatím jsme ve fázi po přeupravení bývalé koňské stáje - první zásadní změny už provedeny byly, mnohá vylepšení jsou v plánu. Místo "otestovali" první nosatí návštěvníci - a někteří z nich se již nyní válí na vašich (našich) gaučících v ČR. Toto místo může v současné době bezpečně a pohodlně pojmout 10 greyhoundů. Lurcherů dle velikosti a kompatibility i více. Greyové bydlí po dvou, menší lurcheři typu "vrtichvost Alice" či "medvídek Anthony" mohou ve třech. Pejskům jsme nechali vyrobit "palandy" po celé šířce boxu - představte si prostě takové vyvýšené poležení ze dřeva, nahoře leží po celé délce silná, odolná matrace a na ní jsou nastlány dečky (ano, právě ty vaše, které jste našim nosům poslali do Irska). Nosové jsou krmeni 2x denně, příbytky se jim čistí ráno a večer a každé odpoledne jdou ve dvojicích na procházku. Do zimy musíme stihnout střechu stáje lépe zaizolovat, aby byli nosové v teple, to až se venku ochladí.

Dále je v plánu stavba šesti venkovních "domečků", každý s malým výběhem a oplocením. Momentálně (a nervy pracují ) čekáme na odhad ceny - aneb "Kolik to bude stát." Každý domeček pojme dva greyhoundy.
A jeden z nich bude moci sloužit jako karanténní pro případné pacienty.

Také v jedné místnosti chceme vybudovat "koupelnu". Rozumějte prostorný sprchový kout s teplou vodou - ne vždy se k nám nosani do péče dostanou čistí a voňaví - spíše opak je pravdou. Metoda "dva kýble a žínka" je řešením nouzovým. (A také musíme brzy koupit pračku. No přeci na ty dečky, deky, oblečky atd. )

Provozní náklady na měsíc/pes cca 60 EUR.
(Pro zajímavost a pro porovnání s náklady na tzv. boarding kennels (kteréžto možnosti nevyužíváme), toto je úspora 110 EUR/pes/měsíc.
Co jsou to "boarding kennels"? Obecně řečeno místo v kotci někde v zavedeném kennelu, kde za poplatek obvykle 5 EUR denně lze takto psa v Irsku někde ubytovat. 
Psí hotely, prostě takové lepší "boarding kennels", ty také v Irsku existují, tam se sazba pohybuje od 8 EUR na den, běžně i 10 EURO a dokonce i více - tedy kdybychom spočítali náklady na pejska v psím hotelu za měsíc, rázem jsme u cifry cca 300 EURO. Inu, brr... Tudy cesta opravdu nevede.)
V těchto nákladech (60 EUR) NENÍ započítána dennodení lidská práce kolem nosanů. A že jí je, to si asi umíte představit. Ta nás nic nestojí. Jak to a co to...? Zkrátka a dobře, tak jako u nás v Česku se kolem Chrtů v nouzi vytvořila skvělá parta lidí a z ní se postupně vyloupal nejuzší tým lidí, kteří každý po svém průběžně dělají, co umějí a mohou, aby věci (a leckdy malé zázraky) byly možné, aby se nám ta kolečka nemilosrdného údělu těch nosanů tam daleko dařilo, jak to jen jde, obracet do protisměru, čehož konečným výsledkem jsou potom ti vysmátí nosani na gaučících zde, tak i v Irsku se daří nacházet lidi, kterým není všechno jedno.

To slůvko "zkrátka" na začátku celé věty bylo mírně přehnané, uznávám Zkrátka se většinou nestane nic, věci ale zpravidla časem mohou začít fungovat na bázi důvěry, a třeba i inspirace či motivace nebo dobrého příkladu, občas lidé potřebují naťuknout či popostrčit, každý je trochu jiný. Důležitý je výsledek.
Tak, abych se z těch nekonečných souvětí nějak vysekala - už i tam, na druhém břehu, v Zelené zemi máme svoje přátele, spojence, pomocníky, lidi, kteří to chápou našim způsobem. Jejich odměnou je naše: "Thank you" a pocit, že pomáhají dobré věci.
(Úplně upřímně: prozradím vám, co někteří dávno vědí, a sice, že jsem vlastně hrozná: to "thank you" kolikrát stačím tak sotva procedit mezi zuby a užuž ze sebe hrnu, co musíme honem honem teď, a co za další dvě minuty, a co potom za dalších pět. Strašná ženská, která pořád něco chce - je to se mnou je občas trápení - vím - když už jsme u toho - tímto moc děkuji také české části týmu - za trpělivost, za pomoc, za loajalitu, a za to, že jste.)

Tak, snad se tímto podařilo zase o trošku více vysvětlit, kam konkrétně směřují finance a proč. Sny, plány a směr jsou důležitá věc, když chybí směr, zakopnutí patrně přijde v první-druhé zatáčce. Stejně tak důležité a nepostradatelné je lidské zapálení, obětavost a chuť udělat to a ono pro dobro věci. Bohužel sebelepší myšlenku či plán podpořený nadšením sebelepších jedinců nelze realizovat bez peněz, neboť věci - služby - materiál atd. z nebe nepadají, ačkoliv se vynaložením vlastních sil snažíme náklady minimalizovat.

Co dalšího?

Postupným vývojem jsme dosměřovali k oficiálnímu založení "Chrtů v nouzi" také v Irsku. Jak možná víte, "Great Hounds in Need" jako stránka na facebooku i jako stručnější mutace našeho webu existují už poměrně dlouho. Tímto způsobem komunikujeme s lidmi (nejen v Irsku), kteří si toho česky mnoho nepřečtou.
Nyní tedy Great Hounds in Need existují také jako právní subjekt v Irsku. Takže česko-irská parta tímto získala oficiální status také tam.

Věříme, že tímto krokem se v mnohém usnadní naše faktická práce na irské půdě, práce s irskou veřejností, stejně jako oficiální jednání s irskými nejpovolanějšími mocipány (irská dostihová federace, ministerstvo zemědělství, ale také jednotlivé dog poundy či jejich správci) v otázkách, které jsou pro nás palčivé, v otázkách na které hledáme, potřebujeme a požadujeme odpovědi.
Nebojte, pokoj tam s tím nedáme a nedáme. Věci je nutné měnit zevnitř a tam, kde se dějí. A zvenku podporovat, pomoci udržovat správný směr. Takže dobře, jdeme na to zevnitř i zvenku.

Stali jsme se členy Greyhound Rescue Association of Ireland. Jakožto členové této asociace doufáme v lepší možnost ovlivňovat dění týkající se greyhoundů přímo v Irsku. Asociace sama o sobě je mladá (cca rok), tvoří ji několik irských organizací, kteří se účastní jak záchrany greyhoundů v Irsku, tak aktivit směřujících ke změnám v povědomí irské veřejnosti - tedy způsobu nahlížení na tato úžasná stvoření a také ke změnám v zákonech. Jednou z veřejných aktivit je pořádání tzv. Walks for Greyhounds spojených s propagací a osvětou. Následující proběhne 17.6. - budeme u toho.
Kromě toho GRAI vede také evidenci "cruelty cases", tedy případů hrubého zanedbání péče nebo týrání greyhoundů, s tímto materiálem se potom dále pracuje ve styku s Irskou dostihovou federací, policií atd. Věříme, že tímto způsobem se budeme i my schopni lépe dopátrat konkrétních odpovědí a docílit adekvátnějších reakcí - vskutku, už nás nebaví poslouchat povídačky o tom, že tamto a ono se vlastně vůbec nestalo... (mluvíme o případech jako byla Phoenix, Tee, Conan a další).

Tolik k tomu, co se děje a co je dále v plánu. Pokračování brzy.

Hluboce vám všem děkujeme za vaši podporu a pomoc - mentální, fyzickou i faktickou ♥

(Za Chrty v nouzi sepsala Lucky)