Dlouho už jsem nepsala, protože se u nás "nic podstatného nedělo". Dnes jsem si ale řekla, že i to přece stojí za zmínku, a možná že víc, než cokoli jiného.
No ... tak to shrnu ... Zuzka už je u nás více než rok a po předchozích peripetiích si snad můžu dovolit říct, že dlouho nic podstatného nezničila, loužičku ani hovínko dlouho nevyrobila, zdraví zdá se taky celkem OK (musím to hned zaklepat) a to, co nás nejvíce trápilo - tedy kočičky? Zdá se, že přeci jen nastal velký posun. Tedy ne velký, ale konečně viditelný, což je pro nás důvod k oslavě. Nejsme sice ještě tak daleko, aby Zuzka s kočičkama sdílela životní prostor, bez košíku se s kočičkama nepotká, ale dokáže už kolem nich procházet (alespoň s košíkem a na vodítku), aniž by si jich všímala (nebo aspoň tuhle roli hraje) a dokonce už proběhlo i první přičuchnutí k (té snesitelnější) kočičce. Tak znovu ožívá naše téměř ztracená naděje, že by "si to mohlo jednou sednout". Jinak zdravotní stav zbytku smečky je alespoň stabilizovaný, když už ne dobrý, dokonce staroch, kvůli kterému jsme před více než rokem málem adopci chrtíka odložili, je ještě stále mezi námi, a i když už mu asi zbývají jen týdny života, je to velký úspěch. My i on děláme co můžem (akorát všechny naše účty se propadají do čím dál hlubších propastí a dluhy se zase vrší, ale to už tak bývá, i naše konta jsou "jednou dole a jednou nahoře :-))).
No hlavně jsem tu chtěla napsat, konečně se naše Zuzka zdá býti úplně "zlatá" (neskutečně krásná byla samozřejmě vždycky - takovej dalmatin naruby). A jak se umí mazlit! To byste nevěřili (nebo asi vy, co máte taky chrtíky, vy byste asi věřili) - fakt je, že s jiným psem jsem takové "muchlání v posteli" ještě nezažila. A tak jsem chtěla napsat všem, jejichž chrtíci vyvádí nejrůznější kousky - ať už žerou na co přijdou ( od vašeho jídla po nejrůznější zvířátka), ničí cokoli, řádí, když jsou sami, nutí vás vstávat v nejrůznější noční dobu, nebo dělají loužičky kdekoli - lze dosáhnout stavu relativního klidu, věřte tomu. Na leccos si zvykne váš pesan, na leccos vy a výsledkem může být poměrně dokonalá symbióza, tak hlavy vzhůru !!! A já to jdu hned celé zaklepat - doufám, že mě nějaký "vyšší princip" nepotrestá za můj přehnaný a nemístný optimismus. Pokud zítra vstanu a bude tu nějaký průser, budu alespoň vědět, "za co to mám". :-)))