Lucky Land

Občas bych si přála vypnout všechny informační a komunikační kanály a mít na malou chviličku: klid.
Jenže ono to není tak jednoduché. Je mně potřeba tam a onde - ten potřebuje to a tamta zase ono, zkrátka to
nejde.

A tak jsou dny, kdy se od rána věci přímo valí na moji hlavu.

Kromě běžných, řekněme provozních věcí, často také smutky a takové ty hodně šílené šílenosti - nebo jak je vlastně nazvat...

Minulý víkend bylo v irském okrese Limerick objeveno 8 tělíček zabitých greyhoundů v různém stupni koukatelnosti.
Bývalí dostihoví greyhoundi. Tetování některých jasně čitelné.
Ten, kdo jim to provedl, se ani příliš nenamáhal svůj čin zakrýt.

Věc je v šetření...

Nebojte, nebudu vás trápit podrobnostmi ani fotografiemi, chcete-li, celý článek v angličtině je zde.
Případně mí přátelé na facebooku najdou mnoho informací na mé zdi (Pardon :-/ ) .

Pokud byste se chtěli (nutno anglicky a moc PROSÍM zachovejte SLUŠNOU komunikační formu) na něco zeptat Irské dostihové federace, lze zde.

A tak občas, když mi voláte, mohu vám připadat smutná v telefonu. Upřímně - divíte se? Říká se, že stokrát nic umořilo i vola. Stokrát smutno zdolá i ty největší "držáky".

A tak, nezbývá, než akceptovat, že některé dny zkrátka smutné jsou a to je (moje) realita. Ne, nestěžuji si, konstatuji, snad i trochu vysvětluji.

Tak to zkrátka chodí, denně se potýkám s informacemi, které zpravidla pozitivní nejsou, hlava pracuje na plné obrátky, jak "změnit ty šance v realitu..." V případě nosánků z Limericku to už bohužel nejde. Tak jim alespoň dnes večer zapaluji svíčku - v tom smyslu, že nebudou zapomenuti. Vím, pro ně samotné, pro jejich zmarněné životy je to velmi slabá náplast.

A pak se jen tak mimochodem doslechnu, že jakýsi trouba kdesi na internetu troubí, že toto všechno děláme jako dobrý "biznis"... Achjé... kdyby mi nebylo smutno, fakticky bych se smála moc a moc. 

Prosím, nepište mi, že vše bude dobré. Nebude, dokud nevyhrajeme ještě pár válek. Cesta dlouhá, říkám.

Mimochodem, už jste podepsali naši petici, kde žádáme irského minista zemědělství Shane Mc Enteeho o REÁLNOU regulaci, registraci a zodpovědnost (ksakru, konečně). Pokud nepodepsali a rádi byste, můžte zde.

Pokud si říkáte, že tento příspěvek do blogu není příliš koncepční atakdále, máte pravdu. Momentálně píši neoficiálně, zkrátka jako já, Lucky, kterou mnozí znáte a která vám chtěla pár věcí říci - pro jednou bez velkého stylistikování, jen tak od srdce.

Díky vám všem, kteří jste v tom se mnou ♥