Tříletá chrtička Joni do azylu přišla ve velmi špatném stavu - fyzickém i psychickém. Byla vyděšená, podvyživená, celé její tělo bylo poseté oděrkami a jizvami, srst silně zapáchala a byla slepená výkaly. Na chod azylu si Joni rychle a bez potíží zvykla, a díky péči, které se jí v něm dostalo, začala rozkvétat, postupně se otevírat a přibírat na váze. Z původních 24 kg se dostala na váhu 31 kg, oděrky se zahojily a srst už je krásně lesklá. Joni rozkvetla jako květina v záři slunečních paprsků.
Když jsme se rozhodovali o tom, kdo v září přicestuje do péče našich laskavých dočasných opatrovatelů, Joni byla jasnou volbou. A co o ní říká její dočasná mamka?
„Je to kontaktní holka, chodí si pro pohlazení a (zatím) se drží hodně u nás.
S hygienou nebyl žádný problém, doma v klidu vydrží sama 6 hodin. V noci leží na pelíšku a chrní, nešmejdí. Už pochopila, že do toho, co je na stole, jí vůbec nic není a že na postel ani na gauč nesmí ani pomyslet (i když z gauče jsme ji museli párkrát sundávat). Pozornost od dětí jí nevadí, ale nijak ji nevyhledává. Taky už se asi zabydlela natolik, aby se s chutí pouštěla do misky. I tak ale žere dost v klidu a pomalu.
Je poněkud bojácnější na procházkách - neznámé zvuky ji spíš znervózňují, než aby ji zajímaly. Když jde kolem neznámých štěkajících psů, už nezamrzá, naopak má tendenci utéct - ale dá se zklidnit. Kolem psů, kteří jsou známí, už ale zvládne projít relativně v klidu. Ostatní psy při setkání toleruje a očichává se s nimi, ale nesmí být moc nadšení a skákat po ní. To je pak zavrčením odkáže do patřičných mezí.
Miluje mazlení, umí odeslání na místo a začíná chodit na zavolání. Jinak je to moc šikovná holka, hezky se rozkoukala a není to žádný vystrašený uzlík, ale hravá a veselá chrtička. Má za sebou premiéru vlaku i autobusu (i když ten byl pro ni velmi náročný), nová prostředí i lidi, seznámení s koňmi a první běhací procházku. Za vše má velkou pochvalu!
Návštěvu a celodenní + celonoční pobyt další fenečky (Sky, ta bílá ovečka na fotce) zvládla výborně, bez kolizí. Bylo vidět, že žárlí - jakmile Sky přišla pro pohlazení, hned naklusala a „zacpala“ nám ruce sebou. Trochu měla tendenci hlídat si granule, ale nic dramatického, jen zpovzdálí dala zavrčením najevo, že to je její. Když nebyl faktor granulí, dokonce spolu ležely na pelechu. Honily se po zahradě, Sky dodala Joni odvahu při chůzi kolem štěkajících psů za plotem a byly supr dvojka. Po odjezdu Sky mi pak přišla taková posmutnělá, asi by v nové rodině nějakého psího parťáka/parťačku ocenila.
Byli jsme vyzkoušet výtah a schody, obojí úplně v klidu.“
Hledáte nosatou kamarádku a padla vám do oka právě tahle chrtička? Napište nám na e-mail chrtivnouzi@email.cz nebo klikněte na políčko Zeptejte se na pejska Joni. |