Nástěnný a stolní kalendář
Chrti v nouzi pro rok 2023!

Nadešel čas spustit prodej nástěnného a stolního kalendáře Chrti v nouzi pro rok 2023.
Autorem nádherných a pozitivními emocemi nabitých snímků v nástěnném kalendáři je Martin Látal (mimochodem páníček Matýska), kterému patří obrovský dík za čas, energii, trpělivost a preciznost, kterou nafocení kalendáře věnoval.
Stolní kalendář jsme opět zaplnili snímky z vašich rodinných archivů.

Cena nástěnného kalendáře ve formátu A3 je 300,- Kč. Cena stolního kalendáře je stejná.
K ceně kalendáře je třeba připočítat cenu za poštovné a balné, která je ve výši 85,- Kč

Zasíláme přes Zásilkovnu.
OBJEDNÁVKY S TYPEM KALENDÁŘE A POČTEM KUSŮ, s vaší e-mailovou adresou, telefonním číslem a vybraným výdejním místem Zásilkovny (https://www.zasilkovna.cz/pobocky) zasílejte na e-mail chrtiaukce@seznam.cz.

 schovat zprávu  / (nezobrazovat zprávu)
 
 
Loading Translate
 EN
adopce chrtů chrti v nouzi
pejsci blogují blogy pejsků

Co je pro naše pejsky nebezpečné a jiná povídání, rady a zkušenosti nás všech....

(Autor blogu: dadynka | Zobrazit přehled článků blogu)

Když chrtíci zlobí

článek ze dne: 14. 03. 2011

(Omlouvám se tímto Dadynce, že vpadám do jejího blogu s radami a poradami. Následující text se ovšem hodí právě sem, tak vám ho předkládám a Ty, Dadynko, prosím omluv tento vpád Innocent Lucky.)


Dnes na téma: Co potom, když už toho svého dlouhého nosana máte doma a... a začíná život s ním, a ten život přináší věci, které se vám líbí - ale také ty, které se vám nelíbí a bez kterých byste se obešli.



Obecnější rady a tipy k péči naleznete např. v tomto článku.

(Je opravdu DŮLEŽITÉ, abyste si je pročetli, zapamatovali, přemýšleli nad nimi a nebáli se nás zeptat, pokud vám něco není jasné nebo pokud se chcete dozvědět ještě více.)

Když si svého nosana odvádíte domů, říkáme Vám: pište nám, volejte, dávejte nám vědět, jak se máte, ozvěte se, když budete potřebovat poradit.

A vy to děláte, což je dobře. Zpětná vazba je pro nás zásadně důležitá a nám, stejně jako vám, záleží na tom, abyste se spolu měli dobře, a žilo se vám spolu fajn, protože TO je cílem.

Kromě mnoha dobrých a potěšitelných zpráv, které od vás dostáváme, se na nás obracíte také s problémy nejrůznějšího typu. Uvedu některé možné: "Pes nechce být sám doma a kňučí (kňourá, vyje... dosaďte si libovolné", "Když je sám doma, ničí věci." "Máme problémy s hygienou doma." "Negativně / nebo agresivně reaguje na jiné psy." "Nevnímá mě." (To vše berte jako příklad, jistě by se dala vymyslet spousta dalších věcí.)

Naslouchám vám v telefonu, čtu si vaše emaily (zprávy, smsky...) a přemýšlím, co komu-kdy-a-jak odpovědět a poradit, aby to mělo smysl, abychom si porozuměli.


Občas se vás mám chuť zeptat: Ale co vy, lidé dobří? Posloucháte vlastně vy svého chrta?


Ale ne, nepůjdu na vás tak zhurta, slibuji Laughing



Tím posloucháním svého chrta jsem myslela: Nasloucháte mu? nebo ještě lépe: Slyšíte, co se vám snaží říct?
Víte, oni nejsou "zlobiví" jen tak z plezíru, loužičky na vašem koberci nedělají proto, že by byli zlomyslní nebo nečistotní, ani váš oblíbený kobereček nerozcupovali ze zlého úmyslu.
NĚCO signalizují, NĚCO se vám snaží říci, a to po svém, po psím způsobu, jinak to neumějí.


Snažte se trochu vžít do jeho pocitů - CO se vám to jen snaží říct?


Většina takových projevů pramení buď ze stresu nebo z nesprávně nastavených pravidel u vás doma - což často může znamenat totéž.
Prosím, je důležité si uvědomit, že jste to VY a opět jen a jen VY, kdo ta pravidla nastavuje a kdo je ve vaší rodině, chcete-li smečce, tím, kdo a MUSÍ SROZUMITELNĚ signalizovat, jak má co být správně, a kdo musí nastavit určitý funkční režim nebo chcete-li rutinu - a tuto rutinu upevňovat denně v praxi, při soužití s vašim pejskem.

Uvědomte si prosím, že váš nosan byl vytržen z rutiny (byť většinou nepěkné až hrozné), kterou znal předtím, a která pro něho znamenala jistotu (ačkoli třeba tristní). Nyní "plachtí vzduchem do neznáma" a jste to právě a POUZE VY, kdo ho musí při tom plachtění zastavit a nastavit pevné body jeho nového světa, jeho života a vytvořit (a pomoci mu pochopit) rutinu a realitu novou. On to sám jen tak neumí, momentálně je zmaten vším kolem.


Pokud to necháte na něm, budete nešťastní vy sami i váš pes.

Zkusím se postupně dotknout několika možných problémů, které se v životě s vašim chrtem (psem obecně!) mohou objevit.


1.) "Chrt nechce být sám doma a kňučí" (kňourá, vyje...), "Když je sám doma, ničí věci."

Pokud se tyto projevy objeví, většinou se tak nestane hned první dny po příjezdu, ale spíše za několik týdnů po něm. A co že se to vlastně děje? Proč se pes "najednou" chová divně?

Pes je ve stresu. Našel své malé nebe na zemi u vás doma, vytváří si k vám vazbu. Obecně se ví, že čas psům plyne jinak. Nedokáží tak jako my vnímat dobu, vnímat tok času lidským způsobem a rozlišovat minuty od půlhodin, půlhodiny od hodin. Když odejdete (do práce či jinam), ztrácí svoji sotva nabytou jistotu a nastupuje stres a "zkratkovité chování". Lidskou řečí by se dalo říci, že se bojí, zda se vrátíte, zda jste ho neopustili.
Pejskovi samozřejmě nejdou tyto věci hlavou ve slovech, tak jako nám, ale zkuste si představit pouze pocit hrozící ztráty, nikoli slova. Dalo by se říci, že je jako malé dítě, které neví..., kterému je zkrátka smutno.
A tak ze stresu začne něco okusovat nebo kňourat nebo se třeba pomočí - stejně jako lidé mají na identickou situaci různé projevy, mají je i psi. Každý jeden z nás je originál, potkáváme se v detailech.


Zde je důležité zamyslet se nad několika věcmi:
Zvykali jste pejska od začátku na to, že odcházíte (a že se vracíte)? Nebo jste s ním první dny či týdny pouze "ťuťali", a jenom se s ním mazlili ... a nic moc po něm nechtěli... a možná ho tak trochu (mnohdy nechtěně) rozmazlili?


Rozumíme vašim pocitům - máte před sebou najednou krásné, okaté, často nejisté stvoření, "plyšáčka nohatého", kterého jste zachránili před zlým světem. Máte hlavu plnou myšlenek a nápadů, jak mu ten předchozí zlý život vynahradíte... Je možné, že ho vlastně i litujete... A také je třeba možné, že se k němu chováte jako k chudince ubohé... Nechci vám sahat do svědomí, opravdu ne, navíc vím, že to vše myslíte dobře, a že vaše srdce překypuje
láskou a nejspíš také radostí z toho, že tento úžasný tvoreček leží konečně u vás doma v pelíšku... ale prosím STOP. STOP.
Říkává se, že všeho moc škodí. V tomto případě to opravdu platí.

Je opravdu důležité, abyste se ke svému chrtíkovi od začátku NECHOVALI jako k chudince ubohé, ale jako ke svému příteli, společníkovi, kamarádovi, s kterým máte v plánu strávit mnoho šťastných let.
Od prvních okamžiků je NUTNÉ začít nastavovat pravidla soužití.

Nepřejete si, aby chrt to či ono dělal? Dávejte mu to jasným a srozumitelným způsobem najevo od prvních společných chvil. Jednoduché: NE! naprosto stačí, pokud ho budete používat důsledně, dokáže mnohé.
Křičet u toho opravdu není třeba - naopak, psa byste děsili. Nejde o hlasitost, jakou své NE vyslovíte. Jde o způsob a hlavně váš postoj - vy si musíte být jisti tím, co říkáte a CO vlastně chcete.


Pokud to nevíte vy sami - jak tomu má rozumět váš chrt?

Pochopitelně, nezapomínejte také chválit a povzbuzovat, to je VELMI důležité. Prosím, vyvarujte se ale chudáčkovského tónu a "ťuňtání" - psa pouze zmatete. Buďte na něho prosím milí, ale zároveň důslední - od začátku.


Ne, znamená ne. Ano je ano.

Nepleťte mu hlavu tím, že jednou je něco dovoleno, jindy zakázáno.
Nepleťte ho také tím, že mu instrukce předáváte stejným (!!) tónem hlasu jako pochvaly.Pes opravdu nerozumí dlouhým větám se spoustou slov. Myslete na to, jakým tónem s ním mluvíte, když chválíte, jakým tónem říkáte: NE.


A co řeč vašeho těla a způsob řeči vůbec?

Pro mnohé možná lehce absurní příklad, leč: Pokud psa káráte resp. projevujete nesoulas s jeho chováním např. tak, že na něho mluvíte "ťuňťavým", mazlivým tónem a říkáte mu: "Ale to nesmíš přece dělat, Ferdo, buď přece hodný pejsek." a přitom ho hladíte po hlavičce...


Pak vězte, že chyba je na VAŠÍ straně, a že psa matete!

Uvědomte si, CO dělá v psí smečce psí šéf, tedy alfa pes, když někdo z jeho party udělá "přešlap", jak projevuje nesouhlas s chováním... Zavrčí (nebo štěkne), někdy varovně "ťafne", zaujme vzpřímený postoj těla... Rozhodně u toho "neťunťá", a to ani po psím způsobu! Wink

S tím souvisí také cvičení "jak být sám". Začněte s tím hned. Nikoliv za týden, dva, tři... Odcházejte, zpočátku na pár minut, vracejte se - a dělejte jako by nic. Žádné velké loučení, ani vítání. Pes potřebuje pochopit, vštípit si a upevnit vědomost, že se nic zvláštního neděje, že TOTO patří k rutině.


Rutina...


Snažte se ji zavést od začátku. Krmte pejska zhruba ve stejnou dobu, přibližně ve stejnou dobu venčete či se věnujte dalším společným aktivitám. Také psa od začátku učte "být na místě" (na pelíšku nebo kdekoli jinde, na místě, které má být bráno jako psovo místo), když si přejete, aby na místě byl, nenechte ho vynucovat si za každou cenu vaši pozornost, ač je přitom sebemilejší a seberoztomilejší.
Věřte, že přijdou situace, kdy budete velmi rádi, že to váš pejsek umí.

Rozvrhněte si trochu čas. Popřemýšlejte, kdy co dělat, tak aby to zapadalo do vašeho denního rytmu a snažte se prosím tuto rutinu dodržovat. Ano, pes si váš systém vštípí - musíte mu ale nějaký nabídnout.

Mimoto doporučuji: naučte se uklízet z dosahu věci, na kterých vám záleží Wink


Takže shrnutí:

a) od začátku psovi začněte předávat informace, jak co funguje, jak věci mají a nemají být
Buďte struční a jasní. Psi nerozumí dlouhým slovům. Ujasněte si sami pro sebe, kterým výrazem (gestem), dáváte najevo ANO (dobře), kterým NE (špatně) a toto používejte, pořád stejně, dokolečka, až do padnutí (nene, padat nemusíte, nebude to ani třeba Smile )
b) nezapomeňte také chválit a odměňovat
c) myslete na tón, na způsob, jakým se psem komunikujete
d) hrajte si s ním, mazlete se - ale nezapomínejte přitom na bod č.1
e) snažte se od začátku vytvořit určitý režim -> říkám tomu rutina


Jisté je, že důslední musíte být i vůči sobě, jedno bez druhého fungovat nebude!

Pokud i po týdnech poctivého nácviku rutiny nejsou patrny žádné výsledky, zkuste se prosím znova zamyslet nad tím, zda OPRAVDU JSTE důslední a jednoznační. Psi obecně nereagují dobře na chaos. Pokud máte pocit, že jste důslední a jednoznační byli, ozvěte se, zavolejte nebo napište, zkusíme spolu všechno znovu probrat, možná odhalíme slabé místo v systému - je možné, že ho obyčejně pouze nevidíte, pohled odjinud může pomoci.

Jistým řešením je použití interiérové klece, ve které pejska nejdříve naučíte spát jako v pelíšku, když bude otevřená (pokud nevíte, jak na to, ozvěte se) a následně ho v ní ponecháte (v zavřené kleci), když budete odcházet. Ne, klec samozřejmě není trvalým řešením - a ani nemá být. Obzvlášť tvrdým oříškům ale může pomoci pochopit, jak mají věci správně fungovat. Dokonce jim může dodat i pocit jistoty, když osamí - stane se z ní taková "boudička" = bezpečí.
K tomuto kroku bych ale doporučovala přistoupit až tehdy, když poctivý nácvik rutiny nezafungoval.
(Ani Řím nepostavili přes noc Wink )


A nakonec:

Dalším důvodem "vyvádění" může být také to, že pes je nabitý energií a nedostává se mu dost prostoru k jejímu vybití.


I když chrti jsou spíše lenoši, žádné pravidlo není stoprocentní a někteří prostě JSOU aktivnější. Pokud je tomu tak, nezbývá než pejska trochu více zaměstnat. Začněte se s ním více hýbat, poohlédněte se po vhodném psím výběhu v okolí, poptejte se na dobrou psí školičku (klasický "svazarmovský" cvičák opravdu nedoporučujeme). V psí školičce nebo s šikovným individuálním instruktorem ho můžete spoustu věcí naučit hravou formou... Také si např. můžete pořídit terénní koloběžku (nedělám si legraci) - to pro případ, že se chcete s pejskem trochu více hýbat, ale sami nejste zrovna sportsmeni každým coulem a třeba vám i chybí potřebná fyzička... (Nezapomínejte, ale na fakt, že chrti NEJSOU vytrvalostní sportovci - tedy pozor, abyste ač vedeni dobrou vůlí, chrtovi neublížili. Pokud nevíte, zeptejte se nás.)


Zkuste přemýšlet - možnosti se vždy najít dají.



2.) "Máme problémy s hygienou doma."

Může to být opět stresem i nesprávně nastavenou (či nenastavenou rutinou) - o tom všem píši v bodě č. 1)
Pokud si jste opravdu jistí, že bod č.1 se toho netýká, pojďme spolu uvažovat dále.


Jakým způsobem - kolik - a kdy krmíte?

Toto je velice důležité a mnohdy úprava způsobu, času nebo velikosti krmné dávky může pomoci.
Vždy vám říkáme, krmte 2-3x denně, zhruba ve stejném čase, raději v menších dávkách.


Sice to neustále opakujeme, ale pro jistotu ještě jednou:


Nikdy nenechávejte psovi krmivo jen tak v misce, aby se najedl, kdykoli a když chce.

a) pes není kočka (ano, ta si z jídla ráda uzobává a je to pro ni přirozené) a potřebuje delší intervaly, aby dávku zpracoval, strávil, vyloučil
b) nabouráváte tím právě onu důležitou rutinu (a rituál krmení)
c) když nevíte, kdy pejsek vlastně jí, jak nastavit správně venčící intervaly?
d) tím, že mu krmení 2x (3x) denně předložíte svou rukou, upevňujete tímto rituálem svou pozici "ALFA" - VY jste ten, kdo rozděluje a dává potravu - takové "řeči" psi rozumí

Také je možné, že krmíte sice ve správných dávkách, ale v nesprávnou dobu a pejsek má potřebu vyloučit strávenou potravu zrovna v době, kdy vám se nehodí (nebo nemůžete) ho vyvenčit, tj. např. uprostřed dne, když pracujete, nebo uprostřed noci, když spíte...


Tedy logicky - když pejskovi dáváte snídani, a přitom nemůžete v poledne odskočit z práce nebo nemáte jiný způsob, jak ho vyvenčit (např. požádat souseda, příbuzného, kamaráda
atd.), dejte mu pouze lehkou snídani, aby se netrápil, než se vrátíte. A opačně, pokud nechcete, aby vás budil uprostřed noci, necpěte ho těsně před spaním, dejte mu jeho větší krmnou dávku dříve odpoledne, aby strava stihla do posledního venčení doputovat, tam kam má. Každý pes je samozřejmě jiný - každému trávení pracuje trochu jinak - poznejte svého psa, sledujte ho. Dopřejte jemu i sobě čas v začátcích - mnohonásobně se vám to vrátí.


Stejná věc se dá říci o příjmu tekutin. 

Pokud pejska necháte vysmahnout plnou misku vody před tím, než musíte na několik hodin odejít, nebo než jdete spát, nesmíte se divit. Nikoliv, psa jistě nebudeme trápit žízní - stačí věci ale trochu promyslet.
Nechejte ho napít ráno - úplně nejlépe: přidejte mu vodu do krmení - tak budete mít jistotu, že tekutiny přijal a potom ho před ochodem pořádně vyvenčete. Nechejte mu vždy nějakou vodu v misce, ale nepřehánějte to. Až se vrátíte, dáte mu napít, vyvenčíte ho a nabídnete další vodu. Pokud se pes dostatečně napil při snídani, věřte, že se nebude trápit žízní - nežijeme v tropických podmínkách, a pejsek také nebude sportovat, zatímco jste pryč.
POZOR, výše uvedené nebude platit pro horké letní dny. Pokud nemáte v bytě či domě chládek, vždy nechávejte psovi vody dostatek, aby nedošlo k dehydrataci organismu.

Poznámka: Pochopitelně, po příjezdu k vám bude pejsek nejdříve potřebovat vstřebat vás rytmus, systém a onu rutinu. Vždy vás prosíme, abyste si alespoň na týden vzali volno nebo se u pejska prostřídali, a pomohli mu v principu pochopit, jak má co být. Když takový systém nastavíte, můžete ho rozvíjet a upevňovat.

Pokud myslíte, že problém není způsoben ani stresem, ani nesprávně nastaveným systémem příjmu krmiva či tekutin a pejsek i přesto dělá loužičky, je nutné navštívit veterináře a nechat provést rozbor krve a moči. Může jít o zdravotní problém, který se projevuje tímto způsobem.

Pokud má pes průjem trvající déle než jeden-dva dny, doporučujeme navštívit veterináře rovněž. Může jít o dietní chybu, ale také například infekci, mohl třeba nepozorovaně slupnout venku nějaký "blebanec" atd. (to se pak řeší antibiotiky) nebo to může být také tím, že mu nevyhovuje vámi zvolený typ krmiva. Opět, když nevíte, nebojte se nám ozvat, zkusíme popřemýšlet společně.


Nic se neděje bez příčiny.

 


3.) "Negativně případně agresivně reaguje na jiné psy."

Toto nebývá u chrtů pravidlem. Ale protože o několika takových případech víme, zkusím to trochu rozvést.
a) malí pejsci - pokud je tomu tak, jedná se zpravidla o to, že váš chrt malé psy prostě nezná. Může je mylně považovat za "králíčka", ale také to může být tak, že z nich má prostě strach.
b) negativně reaguje na velké psy - patrně se jich bojí. Koná dle hesla: Útěk nebo útok. Pakliže útěk není možný, zbývá mu jen útok. Nebo se jedná o projevy dominance (za kterou se ale často skrývá právě onen strach v převlečené podobě...)
c) negativně reaguje na příslušníky stejného pohlaví - i když psi i feny jsou vždy kastrovaní a pravidlem toto NEBÝVÁ, obecně se na světě vyskytují psi i feny, kteří příslušníky stejného pohlaví prostě nemusí.


A co s tím vším... Smile

Pokud máte psa jedináčka, může být jistým řešením to vlastně neřešit, svého pejska venčit nejlépe s náhubkem (bydlíte-li v místech s velkou frekvencí psů), nestýkat se s ostatními pejskaři ani chrtí partou.... Hm... říkáte, že to není dobré řešení? Ne, není, a také bych vám ho nedoporučila.
Takže teď vážně:
Mnoho lidí, mnoho názorů. Nedělám si absolutně žádné ambice na to, že mé doporučení by mělo být to jediné, správné a univerzálně platné... povím vám prostě jen, jak to vidím já. Věřím na pozitivní zkušenosti, na opakované (opravdu opakované a opakovaně upevňované) dobré zážitky s dalšími pejsky (pochopitelně je třeba si k trénování vybírat pejsky, kteří to sami v hlavičce srovnáno mají), na postupné přivádění pejska k poznatku, že existují příjemní psi, že pes nerovná se automaticky nebezpečí atd.
Toto se samozřejmě nestane ze dne na den, nevyřeší se to jednou návštěvou psího hřiště, školičky či společnou procházkou.


Co mám namysli, je opravdu opakovaní, opakování a opakování této aktivity a upevňování pozitivních zkušeností. Když s tímto budete začínat, určitě vždy svému pejskovi nasazujte plastový chrtí náhubek.
Také bych doporučovala začít pejska učit základním povelům (ať už sami nebo za pomoci instruktora v nějakém rozumně vedeném kurzu). Nejen proto, aby něco uměl, ale také proto, aby se vám n a u č i l  postupně naslouchat (a ono to učení bude vlastně vzájemné).


Se psem, který vás "slyší" se pracuje jinak, než s pejskem, který nevnímá.

Pokud to nevzdáte po třech pokusech, které neproběhly zcela podle vašich představ, ale skutečně se rozhodnete toto chování změnit a začnete se psem pracovat, úspěch se dostaví. Ne, netvrdím, že tímto lze docílit, aby váš pes za všech okolností miloval všechny pejsky kolem sebe ... (ruku na srdce - my lidé si také nerozumíme s každým a na potkání, pravda? Wink ), ale zcela jistě lze postupně vymezit alespoň okruh/typ pejsků, s kterými to půjde.




4.) "Nevnímá mě."

a) Zpočátku to může (a ve většině takových případů i bude) být tím, že pes, když k vám do toho velkého, neznámého, nového světa a života vstoupí, je "vypnutý". Možná existuje lepší slovo, já tomu říkám tak. U mnoha chrtů jsem si všimla toho, že jsou-li ve stresu, stahují se do sebe a tedy "vypínají"; technicky by se dalo říci: jsou v režimu stand by.
Věřte, že pes se zase "zapne", doba je individuální. To máte stejné jako u lidí - jsou typy lidí, kteří se budou kdekoli a od prvních momentů pohybovat a chovat uvolněně a sebejistě a na opačné straně typy, kterým trochu trvá, než se osmělí, než ze své ulitky vystrčí nos. Většina lidí se bude pohybovat někde mezi těmito dvěma hraničními body.
Se psy je to stejné. Dopřejte mu čas. Nevnucujte se mu s mazlením, ale snažte se být na psa napojeni. Dávejte mu od začátku najevo, že tady jste.


Od začátku se s ním snažte pracovat.

Viz bod č. 3, pasáž: "Také bych doporučovala začít pejska učit základním povelům (ať už sami nebo za pomoci instruktora v nějakém rozumně vedeném kurzu). Nejen proto, aby něco uměl, ale také proto, aby se vám n a u č i l postupně naslouchat. Se psem,  který vás "slyší" se pracuje jinak, než s pejskem, který nevnímá."
Můžete začít obyčejným povelem: Místo. (A klidně si tento povel nazvat libovolně jinak.) 
Cílem není psa "drilovat". Vůbec ne, a s chrtem byste ani nepochodili. Cílem je, abyste se spolu propojili.
Nezapomínejte přitom vždy chválit, odměňovat (-> psí pamlsky, nikoliv prosím šunka z vaší ledničky).

b) Další možností je to, že vás nevnímá jako šéfa, jako alfu.
Na toto téma píší chytří lidé obsažné knihy a dalo by se toho jistě říci moc. Doporučuji vám znovu pročíst tento článek od začátku a zkusit se upřímně, poctivě zamyslet nad tím, JAK vlastně ke svému psovi přistupujete.


Někde je chyba.

Zkuste ji prosím najít sami - tvrdím, že jste schopni na to přijít.
Pokud i po pročtení všeho, co je uvedeno výše, i po té, co jste přemýšleli, anylyzovali a na nic nepřišli, prostě n e v í t e - ozvěte se, bude to na delší rozhovor, ale zkusíme přijít spolu na to, v čem věci skřípou.


 


Váš chrt je živá bytost, individualita.


Prosím, nesrovnávejte ho s jiným psem (chrtem či nechrtem, to je jedno), kterého máte nebo znáte, nepředpokládejte, že vše bude fungovat přesně tak, jak jste zvyklí u toho nebo
onoho pejska.
Přeci nemluvíme o přístroji nebo počítačovém programu. Váš pes má za sebou už nějaký život. Zcela jistě i zkušenosti, které nebyly dobré, které se někam zapsaly, nějak ho formovaly. Anebo to byly zážitky, které v něm upevnily návyky, které se ke způsobu života, jaký má teď žít s vámi, prostě nehodí. To lze změnit. 
Pomožte mu, buďte trpěliví, nevzdávejte to. Jednou jste se rozhodli tomuto pejskovi pomoci a zachránit ho, prosím, neopouštějte ho tedy "mentálně" na půli cesty. Pomožte mu s vámi žít dobrý život.

Bohužel neumím nikomu poradit "zázračným způsobem" a říci: "Ale ano, zmáčkněte modrý knoflík a potom tři kroky doprava a hotovo, dvacet."


Ruku na srdce - tak to přeci nefunguje ani u lidí.
Optimalizace = práce.
Pozitivní je, že pokud se do toho pustíte, výsledek se dostaví.

Otázky? Podněty? Budu ráda, když se vyjádříte v komentářích pod článkem nebo nám napište: chrtivnouzi@email.cz, zavolejte: 773 524 447, nebo přijďte na skype: tortuga111
(Mějte prosím pochopení, když nezareagujeme vždy hned, ale slibuji, že se ozveme zpět.)


Tak se držte a mějte se rádi. Povídám vám: Kde je vůle, tam je cesta, byť ta cesta může být trochu klikatá.


Dle svého nejlepšího vědomí, svědomí i zkušeností sepsala Lucky

obrázek 1723
 

Komentáře k článku

nic
Super článek
(nic, 14. 03. 2011)

Ačkoiliv si s problémy zatím vždy poradím sama (a s pomocí pana Dostála, kterého vřele doporučuji!), myslím, že článek je dobře napsaný a klidně bych se pod něj podepsala:) My už jen řešíme ty reakce na psy, jen to mám těžší v tom, že jsou dva, ale za tu dobu už jsme hodně pokročili...socializujeme kde se dá a slavíme každý klidný průchod na vodítku kolem cizího psa...

 
Georgík
(Georgík, 14. 03. 2011)

Lucky, za takovýhle návod bys zasloužila chrtí nobelovku. Je v něm úplně všechno, co majitelé jak chrtů, tak i ostatních plemen psů, mohou využít ve svém životě se psím kamarádem, aby spokojenost byla na obou stranách - lidské i psí. Stručně, jasně, výstižně a je v tom absolutně vše. Nenašla jsem jediný bod, v kterém bych s Tebou nesouhlasila, máš ve všem pravdu. Přestože se psům věnuji mnoho let, pořád se mám co učit, život nás kolikrát hodí tam, kde jsme ještě nebyli. Asi jsem neskromná  - návod na soužití s dvounohým přítelem by nebyl?  Laughing


Také děkuji Teyrezce za její ochotu a rady - dovolila jsem si dát návod "Jak na separační úzkost" svojí známé, co má retrívra a neustále obtěžoval vytím v paneláku. Sama bych neuměla takhle poradit. Funguje to, pes dělá pokroky.


Všechny zdravíme a přejeme jen pěkné dny      Magda a Georgík

 
nic
:-)
(nic, 15. 03. 2011)

Pěkný článek :-) My máme problém jen s trháním věcí, když je pes sám doma a s \"agresivitou\" na ostatní psy.. (ale jen v případě, že je na vodítku.. jinak chodíme venčit s hodně psy a nevyjíždí po žádném) .. Ale tady si myslím, že se doma nudí, když je sám, proto, když je nějaká \"hračka\" v dosahu, tak toho využije a ta agresivita na cizí psy si také myslím, že je spíš strach.. Ale zrovna tady v okolí je dost \"nebezpečno\" takže mi vůbec nevadí, že se ho 80% lidí v okolí bojí :D

 
nic
:-)
(nic, 16. 03. 2011)

Chcem sa spytat ako to konkretne riesite s agresivitou na psy?Chodievate vencit do oploteneho priestoru,kde je navolno?Ked ho mate na voditku,vyraza po psoch?Vdaka Sona

 
Modrej.Hrnek
.....četla jsem pozorně...
(Modrej.Hrnek, 17. 03. 2011)

.....i mně se budou informace moc hodit.Čeká mě v dohledné době změna zaměstnání a jsem si vědoma,že Luk bude určitě také  potřebovat trochu času,než se nastaví do nového rytmu. Díky !Smile         Soňa

 
Tassa
fakt supr napsáno!
(Tassa, 20. 03. 2011)

Z každé věty je vidět (cítit), že článek prostřednickvím Lucky psal sám život a léta zkušeností !Tongue out

 
Andrea H. & Rose
Děkuju
(Andrea H. & Rose, 28. 10. 2012)
Děkuju moc za velmi podrobný a z duše mi mluvící článek, ale hlavně za spoustu cenných rad a typů, určitě se budou hodit:-). Ráda se k článku vrátím, protože, jak se říká, opakování je matka moudrosti a člověk se pořád učí...:-). A o to lépe pak učíme naše pejsky, takže spokojenost na všech stranách:-).
Toto by si měl přečíst každý zodpovědný pejskař.
Děkuju i za chrtíky ♥, těším se na další články a moc Vám fandím.
Andrea
 
petra bartakova
moc hezky
(petra bartakova, 29. 10. 2012)
mam sice madarskeho kratkosrsteho ohare,ale ten clanek nema chybu:-)
 
Lucie
moc pěkné
(Lucie , 17. 06. 2013)
Moc hezky napsaný článek a sakra pravdivý!Spousta lidí viní psa za jeho chování a přitom je chyba na jejich straně.Chceme si snad už letos s přítelem také adoptovat jednoho nosálka a doufám,že ta důslednost kterou mám u ostatních psů v rodině mi vydrží až uvidím ty krásný smutný očka :-)
 

Napsat nový komentář

nadpis komentáře:
vaše jméno:
ochrana proti spamu: (napište prosím správný součet čísel) 1 plus 7 =

 

Další články v blogu

8) Jsou tady noví nosánci - něco pro rodinky a pro ně

Milé rodinky a majitelé nových adopťáčků. Tak je máme pár dnů doma a věřím, že většina z nás je z nich trošku “ naměkko“, všichni pro ně chceme jen to „nej“. Vždyť si to tak moc zaslouží…. Tak trošičku to také…
 
(05. 06. 2013 | 1 komentář) zobrazit článek

7) ....aby se to jim a nám už nemohlo stát....

V naší skupině Chrti v nouzi na FB jsme měli příspěvek o „nehodě“ adopťáčka s jiným pejskem při společném venčení – běhání našich adopťáčků, která skončila šitím. V příspěvcích je jednoznačná shoda – vždy…
 
(21. 10. 2012 | 5 komentářů) zobrazit článek

6) PIEDAD

Posílám pro všechny, kteří se ptají a zajímá je příběh ztracené adoptované Piedad, která se téměř po roce našla: PIEDAD PIEDAD. Mnozí, kteří sledujete naše stránky, naši skupinu na FB, příběhy adoptovaných pejsků, se…
obrázek 3776
 
(10. 03. 2012 | 7 komentářů) zobrazit článek

5) Nebezpečí pro naše hafany - hodně aktuální

Blíží se Silvestr, mnozí z nás jej budou trávit se svým pejskem poprvé. Prosím všechny, které toto zajímá, v loňském roce bylo v blogu napsáno k tomuto tématu hodně příspěvků. Odkazovala jsem na FB, ne všichni tam chodí.…
 
(31. 12. 2011 | žádné komentáře) zobrazit článek

4) Tak je náš pejsek konečně doma a jak dál....

Tento týden ve čtvrtek 17.11. nám přijelo 17 nových adoptovaných pejsků ke svým rodinám. S každým novým transportem, s očekáváním těch svých pejsků je spousta dotazů, mailů, telefonátů, příspěvků či dotazů na facebooku,…
 
(19. 11. 2011 | žádné komentáře) zobrazit článek

3) Horké dny - pozor na naše pejsky

S pomalu se blížícím létem jsme zažili již několik horkých dnů. Co na to na naši pejskové? Velká vedra obecně žádnému nesvědčí, adopťáčci z Irska…
 
(09. 06. 2011 | 2 komentáře) zobrazit článek

2) Péče o srst

Zdravím všechny rodinky, naše přátelé a PEJSKY, protože především o nich to je. V levém menu v článku Péče o chrta je mnoho důležitých a cenných rad, jak o ty…
 
(04. 01. 2011 | 14 komentářů) zobrazit článek

1) Silvestr

Ráda bych se svolením Míly založila náš společný blog, kde se budeme dělit o naše zkušenosti, rady a nápady co a jak dělat, abychom se vyhnuli všemu nebezpečnému a…
 
(27. 12. 2010 | 12 komentářů) zobrazit článek

Aktuálně

Chrti v nouzi
materiály na podporu adopce

Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
chrti v nouzi
Děkujeme :-)


Chrti v nouzi děkují za péči a podporu MVDr. Ivo Hylákovi a jeho týmu
Vyvet


Program adopce chrtů ohrožených smrtí nebo strádáním v zemi jejich původu (greyhound a lurcher)