A je to tady! Nadešel čas spustit prodej nástěnného a stolního kalendáře Chrti v nouzi pro rok 2024...

Nástěnný kalendář vznikal v Brně u hradeb pevnosti Špilberk za účasti adoptovaných chrtů z Brna a nejbližšího okolí.
Fotky vytvořil mladý fotograf Pavel Hermann z Moravského Krumlova. Miluje zvířata, pohyb a dobré lidi. Proto zvířata také často fotí. Jak sám říká: "Zvířata nám mnohdy ukazují, co je v životě opravdu důležité. Často nám na naší cestě dělají společníky spoustu let a zažívají s námi šťastné i smutné chvilky." 💓 Sám má pejska, křížence středního vzrůstu Buddyho, který mu je skvělým parťákem. Proto ho nabídka focení kalendáře pro Chrty v nouzi ohromně nadchla. Při focení se sešla skvělá parta dlouhých nosů i jejich pánů a všechny to, včetně fotografa, velice bavilo. 🙂 Fotografovi patří náš obrovský dík za čas, energii, trpělivost a preciznost, kterou nafocení kalendáře věnoval. 💗 https://hermiphoto.cz/

Stolní kalendář jsme opět zaplnili snímky z vašich rodinných archivů. 📸 Děkujeme také reklamní agentuře m-ARK, která si vzala na starost konečnou grafickou úpravu a tisk obou kalendářů. https://www.m-ark.cz/

Cena nástěnného kalendáře ve formátu A3 je 300,- Kč. Cena stolního kalendáře je stejná.
K ceně kalendáře je třeba připočítat cenu za dopravné a balné, která je ve výši 90,- Kč.
Kalendáře budeme distribuovat prostřednictvím Zásilkovny. Nepotřebujeme tedy vaši doručovací adresu, stačí si níže vybrat výdejní místo, které máte nejblíž a které vám nejlépe vyhovuje pro vyzvednutí balíčku. https://www.zasilkovna.cz/pobocky

Objednávky s typem kalendáře, počtem požadovaných kusů, vaší e-mailovou adresou, telefonním číslem a vybraným výdejním místem zasílejte na chrtiaukce@seznam.cz. Objednávat můžete za 3, 2, 1... TEĎ! 🙂

 schovat zprávu  / (nezobrazovat zprávu)
 
 
Loading Translate
 EN
adopce chrtů chrti v nouzi
pejsci blogují blogy pejsků

Lucky Land

(Autor blogu: Lucky | Zobrazit přehled článků blogu)

Tady bydlí tři černé greyhoundí holky a zrzoun, dědoušek Fred.

Naši smečku tvoří kromě dvounožců ještě tři kočičáci obecní - takoví podivní malí psi. :-)


Bono - zvláštní případ?

článek ze dne: 23. 04. 2011

Tak jsem se Vám zase jednou rozhodla napsat.


Máme tady Bona, chce se mi spíše říci Bonínka. a čím, že si to vysloužil a KDO je vlastně Bono?


Vezmu to od začátku.


Jak možná víte, minulý týden jsme se vrátili z Irska, kde jsme mimo jiné byli pro 14 pejsků, kteří v sobotu přijeli ke svým rodinkám. Dalším cílem bylo také nafotit a poznat pejsky, kteří na své lidi teprve čekají a také promluvit s několika lidmi na místě, v místě pár věcí vyřešit. Jeli jsme také navštívit naše přátele do Kerry - některé jejich pejsky znáte z našich stránek, někteří se již spokojeně válí na českých gaučích Smile


Jsme v Kerry... zdravím se s Amandou, která to celé vede - ve tváři má ale hodně zvláštní výraz. CO se děje?


Povídá: "Mám dobrou a špatnou zprávu, kterou chceš slyšet první?" "Tu špatnou"... A tak se dozvídám: "Prosím, neptej se mě, jak se to stalo, ale Pride v noci odjel do Německa. Zůstal nám tady Bono, který MĚL odjet... Je mi to tak strašně moc líto...Nebyla jsem u toho, nevím, co se vlastně stalo."


(Pride byl pejsek, na kterého u nás čekala rodinka. Nikdo si neumí vysvětlit, JAK mohli čtyři lidé, kteří u nakládání pejsků pro jednu německou organizaci byli, naložit nesprávného psa... a toho, kterého odvézt měli, tam nechat... Pejskové mají na obojku jméno... Byli čtyři lidé postihnuti davovou slepotou?...)


Moje první pocity byly asi takové... SurprisedCryUndecided


Co s tím? Hlava pracuje na plné obrátky. Abyste trochu rozuměli souvislostem: lidé z Kerry, to je malá neziskovka, parta irských dobrovolníků pracujících na plné obrátky s cílem pomáhat přímo v místě vysloužilým dostihovým greyhoundům a zároveň vychovávat irskou veřejnost, měnit povědomí o těchto úžasných psech atd. Jsou podobně "praštění" jako my. Této práci obětují mnohé, zoufale bojují s financemi a nedostatkem míst, kde by mohli ti šťastní z mnohatisíců vysloužilců počkat, než pro ně my nebo některá z dalších organizací najde rodinku. Nyní je tady Bono... na jeho místo čeká další dlouhonožka... která ale tím pádem nemá kam jít... Vidím, že Amandě je z toho všeho do pláče... A tak hlava pracuje - plán A, Bona převezeme k našim přátelům v Irsku, kde počká, než mu najdeme rodinku, plán B - Bono pojede se námi k rodince, která čeká na Prida... Telefonáty, smsky...


A) přátelé v Irsku souhlasí, že Bonovi poskytnou azyl


B) rodinka čekající na Prida souhlasí, že Bona přivezeme a vyzkouší to s ním


Volíme variantu B. Bono odjede spolu se zbytkem nosanů.


Vše se zdá být v pohodě. Ale nebylo. V sobotu v noci dostávám sms, že Bono a stávající pejsek v rodině (labrador Max) si NEROZUMÍ. Bono prý Maxe rafnul (nikoliv tragicky, leč stalo se). Ráno si s rodinkou telefonujeme. Celé se to prý stalo tak, že Max čenichal Bonovi k zadečku a Bono se ohnal (vždy vás prosíme, abyste když pejskové přijedou, nespěchali, opravdu je nechali odpočinout, vyspat a potom nováčka se stávajícím zbytkem smečky seznámili nejlépe venku na procházce na neutrální půdě; rodinka sděluje, že postupovali dle této rady, k incidentu došlo až posléze doma). Dávám rodince pár tipů, jak pokračovat, s tím, že to budou zkoušet dále, a že jsme samozřejmě na telefonu a domlouváme se, že si ve středu zavoláme a povíme si, jak to vypadá a co dále.


Středa. Telefonujeme si. Situace je taková, že Bono Maxe ignoruje, Max se bojí, prý je smutný, rád by si i hrál, ale netroufá si... z Bonovy strany odstup... Rodinka má strarosti o Maxe... nečekali takový vývoj...


Zde bych ráda podotkla, že šlo o čtvrtý den Bonova pobytu v rodince... Občas někteří kroutí hlavami Smile nad otázkami v našem dotazníku. Jedna z nich zní takto:



Jste připraveni na to, že pejsek může mít zpočátku problémy s přechodem do nového, zcela neznámého prostředí a způsobu života? Jste připraveni projevit trpělivost a pochopení?


Ale zpět k našemu příběhu. V hlavě tuším, že Bono potřebuje jen trochu času. Přesto pokládám klasickou otázku: "Chcete, abychom si pro Bona přijeli nebo tomu dáte ještě čas?"


(Nezáleží na tom, co si myslím já, to je opravdu vedlejší, důležité je, jak to vnímá Bonova rodina. To je totiž zásadní, mají-li být všichni - celá rodina - v pohodě, v symbióze. Tihle nosálkové jsou nesmírně vnímavé bytosti. Pokud nad nimi v duchu zlomíte hůl, je to konečná a tento stav nemá cenu prodlužovat - všichni zúčastnění by se zbytečně trápili.)


.........


Bona Míla přivezl k nám domů ve čtvrtek v noci.Předtím, než jsem je přivítala, jsem odvedla zbytek pejsků do zadní části domu. Kluci si ustalali v obýváku. Když jsem s naší smečkou usínala, hlavou se mi honily různé varianty pobytu Bona u nás a jak co budeme dělat, když toto a ono bude / nebude fungovat. Ráno moudřejší večera - uvidíme.


Dopoledne. Bono se nasnídal odděleně od zbytku smečky. A teď vás tedy jdeme seznámit, pejskové. Bono dostává košík, stejně tak tři naše dospělé greyhoundky. Děcka (Lílí a Johnny) košík nepotřebují. Starouše Freda (to je ten náš staršina rodu, který NEMÁ rád velké psí samce...) nechávám zavřeného... Pouštíme naši chrtí partu na dvůr a vracím se pro Bona. Co bude?


Pouštím Bona k našim nosatcům. Klasické očichávání... vrtění chvosty... první lehké výzvy ke hře, k honičce... jsme stále u nich (a mají košíky...)... čekám, zda Bono na někoho alespoň zavrčí... On ale nevrčí, prostě si spolu začali hrát Laughing A tak chumel dlouhonožek pobíhá po dvoře, po chrtím způsobu dovádějí, všichni jsou v úplné pohodě...


Hlavou mi blýskne... Přivedu Freda... CO když to kluci spolu zvládnou... budeme opatrní... šance je malá (náš Fred přímo nesnášel pana Blacka, když u nás čekal na svoji rodinku - ti dva se tehdy nesměli potkat)... ale... Přivádám Freda na vodítku (Bono má stále košík)... Čekám, kdy se naježí a bude chtít Bonovi předvést, KDO je tady šéf. A prožívám jeden z největších šoků svého života Laughing....... Fred kňučí, kňourá, vrtí ocasem... Fred se Bonovi dvoří! Laughing Dovolujeme Fredovi očichat Bonovi zadek... (Jsme ve střehu.) TO je ta situace, ve které rafnul Maxe... Ale ono se stále nic neděje... Strávíme s nimi takto asi 20 minut, situace se nemění. Jdeme domů. Sundávám našim greyům náhubky, Bonovi necháváme, pouštím Freda z vodítka... Doma sedm psů okupuje obývák, Fred za Bonem slídí jako zamilovaný nápadník (samozřejmě, že ho krotím), Bono si jeho dvoření nechává líbit, našim chrťákům je to šumafuk, dávno se rozplácli a provádějí náročný gaučink.


Tak - zbytek viz fotografie Wink


Celý tento příběh začal velkým zamotáním... nu, asi to tak mělo být. Nevím, proč Bono měl problém s labradorem Maxem - u nás problém nemá. Dnes v noci spal spolu s našimi greyi, malým Johnnem a staroušem Fredem u nás v ložnici. Dopoledne si spolu všichni hráli na dvoře (náhubek už nenosí). Pravděpodobně se naučí vycházet i s kočkami - zatím jsme provedli dva malé testíky, které nasvědčují tomu, že postupně pochopí Smile.


Bono... Bonínek Kiss Jeden den mi stačil k zamilování. Nikoliv... u nás nezůstane, nás je dost. A tak hledáme rodinku. Pozor, budu na Vás koukat rentgenovým zrakem Wink, tento kluk si nezaslouží nic jiného, než být upřímně milován ♥


Jeho profil naleznete zde.


 

obrázek 1989
obrázek 1990
obrázek 1991
obrázek 1992
 

Komentáře k článku

GAMGABB
(GAMGABB, 23. 04. 2011)

Moc hezky napsané. Často jsou to zvláštní náhody a osudy , které formují náš život. Říkala jsem si, tak konečně je jaro, cesty pěkné, tak bude konečně transport bez problémů. A ono zase něco :-( Věřím tomu že to tak má být , na Bona tady určitě čeká někde rodinka , která mu dá hezký domov. Je nádherný.Škoda že nemáme takouvou smečku jako je ta vaše někde poblíž, Beruška by to určitě ocenila. 


Bono moc ti držíme pěstě a tlapky a jdeš co nejdříve do stálého domova.

 
jcmsvoboda
Přeji ti, Bono, ...
(jcmsvoboda, 23. 04. 2011)

... abys nečekal dlouho a našel natrvalo domov, v němž radostně složíš svou krásnou hlavičku. Určitě bych neváhal, kdybych ti mohl pomoci - takto ti posílám alespoň pohlazení. Hodně štěstí, nádherný pejsku. Smile

 
dadynka
i já ti přeji, pejsku....
(dadynka, 23. 04. 2011)

Bonísku, jsi tady, mimo nebezpečí, určitě, černoušku, brzy najdeš ty své lidičky. Moc a moc štěstíčka. Díky, Luci. 

 
Danny
Je to zvláštní
(Danny, 23. 04. 2011)

Dany k nám zapadl, jako by doplnil rodinku. Dokonce i s naší pudlicí Andulkou se shodnou a spí, někdy, v jednom pelechu. Už druhý den, co byl u nás, chodil bez náhubku a v naprosté pohodě. Andulka teď začala hárat a...nic. Úžasné!!! Celá naše rodinka mooooc za Daníka děkuje. Je to něco neskutečného a teď, když si čtu o Bonovi, tak bych ho nejraději měla taky doma. Ale už by se mi nevlezl do postele, tu okupuje Daník, a máme přeci jen panelákový byt a malé auto. Ale jednou.....pojedeme pro dalšího greye. Jsou úžasní. Dany tedy JE!

 
Marta
Ach jo,
(Marta, 24. 04. 2011)

Cry, škoda, že to u nás už vážně nejde, plná paluba Undecided, prozatím. Ano, ten pejsek je k zamilování na první pohled. Lucie, krásně jste to popsala, vidím to před očima jako film. Celá situace kolem Bonínka je přirozená, vše se logicky vinulo, škoda, svět mohl být bohatší o dva psí kamarády. Ale jasně, byť jen podvědomé odmítání v rodině by pejsek vycítil, chrti jsou opravdu neobyčejně vnímaví (tedy ti dva naši kluci určitě, úplně na sobě musím pracovat, aby si to u nich nějak nepohoršila).


 Při tomto sžívání musí člověk odložit postoj "tohle je můj pes, který je tu doma, a tenhle je tu nový" (moje dítě versus cizí dítě, ani to není správné). Měl by vycházet z pozice mám rád zvířata a vzal jsem si tohoto pejska především proto, že jsem chtěl pomoci, ano, vybral jsem si také podle sympatie, na tom není nic špatného. Očekávám i překážky, které budu překonávat, těším se na to, věřím (si, nám), že se to podaří, a z toho všeho mám a budu mít dobrý pocit, a  jak všechno bude lepší a lepší, nakonec z toho pro všechny bude pocit úžasný Laughing.


Bonínku, máš taková krásně poskládaná ouška Cool...

 
nicmája
(nicmája, 25. 04. 2011)

U mě v Rabštejně místa víc než dost. Prostě "prázdná paluba". Jenže sám to nezvládnuFoot in mouth. V opačném případě bych neváhal. Hlavně Doti by šílela radostíTongue out. M.

 
Alondra
Nezodpovědní lidé
(Alondra, 26. 04. 2011)

Zdravím všechny zodpovědné majitele psů a Lucii s Mílou. Původně jsem se nechtěla k tomuto případu vyjadřovat, ale nedá mi to .. :-)


Výše uvedený případ je jen pokračování např. Floriany a některých dalších. Bohužel, lidé se nadchnout nad stránkami Chrtů v nouzi a bezhlavě a bez většího přemýšlení se rozhodnou, že chtějí chrta zachránit. Nepochybuji ani na vteřinu o tom, že to všichni dělají v dobré víře, určitě ano, ale ... Případ \"Bono\" mi nepřipadá vůbec ničím komplikovaný. Stalo se snad, že by se s labradorem nesnesli? Rvali se? Labrador byl smutný, že se tam objevil jiný pes, který si s ním nechce hrát? Zamysleli se noví majitelé nad tím, čím vším si pejsek v minulosti prošel, jak zraněná jeho duše může být? Dali oběma dostatek času na to, aby si na sebe zvykli? Aby se z nich stali kamarádi, kteří jsou šťastní, že jsou spolu a že se jim to ve dvou prostě \"lépe táhne?\"  Odpověd najdete ve výše uvedeném článku ..


Je velmi těžké, když promlouváte s lidmi, určit, zda tito lidé, kteří už .. buď pejska mají nebo někdy měli a říkají, že to s nimi \"umí\" jestli je to tak opravdu.  Pravdu zjistíte až po té, co pejska lidem dáte, bohužel. A pak můžou být konce takové, jako je v příběhu \"Bono\". A nejde o to, jestli by jim přivezli Prida nebo jakéhokoliv jiného chrta. Výsledek by byl stejný.


A jaké pak další problémy vznikají Lucii a spol. nejen v tom, aby pro pejska jeli, v tomto případě cesta přes 300 km (x2), umístí ho kde jinde než u sebe ... a vše znovu - noví lidé, nové zkoumání, nové doufání, že TITO snad budou ti praví a že to nepadne třeba tak, jako u malého Johnnyho.


Ráda bych tímto apelovala na nové potencionální majitele chrtů, ale nejen jich. Prosím vás, než se rozhodnete vzít si jakéhokoliv psa, ať už to bude jorkšír nebo něco většího - zamyslete se nad tím, zda jste schopni se o zvíře dobře postarat, jste schopni ho zvládnout a jak budete reagovat např. v případě, kdy pes leží na gauči, vy se k němu přiblížíte a pes na vás zavrčí. Co uděláte? Jorka bez problémů zhodíte na zem. Co uděláte s hrozivě vrčícím dobrmanem, kníračem .. či dogou? Vrátíte ho zpět chovateli pro agresivitu? Nebo bude jednodušší dát ho do útulku? Nebo je nejlepší se před tím, než si zvíře rozhodnu vzít, se poradit, něco si přečíst, jít do psí školy a naučit se psovi porozumět?


Věřím, že se mi podařilo vysvětlit, že zvíře opravdu není hračka. Je to živý tvor, který vnímá. Vnímá, jak se k němu chováte, vnímá, jestli vás může považovat za vůdce smečky nebo tuto roli nezvládáte a tudíž je nucen ji převzít on ..


Poraďte se prosím včas se zkušenými majiteli psů a dobře si promyslete, zda jste opravdu schopni mít zvíře jako kamaráda, ne jako problematický balvan.


DĚKUJI


 

 
nic
(nic, 26. 04. 2011)

Opravdu vím, jelikož jsem si to zažila celé, ze všech stran, mohu říci, že ať se už jakýkoiv tým  a snaží, poučuje se ze situací, nemůže nic vědět na 100\'%, nemá detektor a sama rodinka si může říci, že toto zvládne, ale ne vždy to tak je na 100%. Chci tím říci, že výběr rodinek je velice zodpovědný, nejdříve psaná forma, maily, telefonování, pak osobní schůzka na několik hodin, pak debaty a až pak rozhodnutí.


Na začátku může přeci být pes nervózní - unavený a podrážděný, vím, jak reaguji já, když jsem unavená ;-). Tak, že může přijít ohnání se, ale pod dnu bych z toho opravdu nedělala závěru, na vše je potřeba čas a vhodně pesanovi umožnit se začlenit :-)


Další možnosti jak se pes-chrt z útulku či dráhy chovat rodinky dostavájí vždy. Myslím, že se tomu nevyhne žádná organizace ani útulek, ale to vše je stojí za záchranu..


Boníku najdi brzy tu svou rodinku :-)


Tereza a Blacky 

 
Modrej.Hrnek
......až budu VELKÁ....
(Modrej.Hrnek, 26. 04. 2011)

......chtěla bych psům rozumět jako Ty, Lucko! S Lukem to jde samo,on se opravdu snaží.V našem případě stačilo jen předvídat a být tak trochu psem,který do doby,než se dostal k nám,měl nějaké povinnosti a na legrácky a kámošení s dvounožci nebyl prostor.Všechno,co nevyšlo hned napoprvé,se dalo do příště lépe ohlídat.Luk,jako většina vysloužilých psích sportovců, měl do svého dalšího života jen nedostatek sociálních zkušeností.Všechno,co jsme se do dnešních dnů naučili,šlo v klidu a po dobrém.Tento přístup vyhovuje Lukovi a mně také.Smile

 
iiivetka
(iiivetka, 26. 04. 2011)
 
iiivetka
(iiivetka, 26. 04. 2011)
Príspevok na tému "Nezodpovědní lidé" je tu dosť odveci.

To, že chrt neni hračka tu všetci vedia, je tu aj skvelý článok o tom.


A čo sa týka výberú budúcich majiteľov, nikdy sa nedá preveriť všetko na 100%, ale viem že tím CHVN robí čo sa len dá a nových majiteľov preveruje poriadne.(sama som tým prešla)


Wink


Bonmíčku, prajem ti čo najskôr novú rodinku Kiss

 
Alondra
pro iiivetku
(Alondra, 26. 04. 2011)

Zdravím Vás i Sadie, myslím, že jsme se nepochopili - neútočím na CHVN, naopak .. bylo to spíše k zamyšlení ať už aktuálních majitelů chrtů (psů obecně) nebo i budoucích. Omlouvám se, jestli to vyznělo jinak, nebylo to tak myšleno. A to, že lidé pořád nepochopili, že pes je živý tvor, to je fakt a CHVN se s tím setkávají bohužel často.  A můžete psát článků kolik chcete ..


Přeji Vám všem hodně radosti a co nejméně lidí, kteří nepochopili ... 


 

 
Lucky
(Lucky, 26. 04. 2011)

Marta: souhlasím s Vámi plně v tom, že adoptovat pejska (kříženec, pudl, chrt, dobrman... to je fuk) znamená také počítat s tím, že přijdou problémy - každý pes nějaké má, menší, větší, to je jedno, ale nejsou to nepopsané listy papíru... a být ochoten se s těmi problémy poprat. Vím, že občas se stane, že lidé své schopnosti přecení. Na nikoho se nezlobíme, ze zlé vůle jistě nikdo nejedná... ale je to přesně ten důvod, proč nové zájemce o adopci prosíme, aby věc skutečně dobře zvážili.


Terezka: přesně tak, unavení a podráždění býváme i my lidé, co teprve pejsek, kterému se jeho dosavadní svět změní o 180° a který si rozumem neumí věci vysvětlit. Mají právo "škobrtnout" a neudělat vše vždy perfektně - to je naše role ukázat jim, jak to má být správně a pomoci jim v tom.


Alondra: viz výše odpověď pro Martu a díky za podporu. V situacích, jako je tato, vždy přemýšlím, jak lidem dopředu ještě lépe a ještě názorněji vysvětlovat a demonstrovat, co obnáší adopce chrta. Článků jsme vytvořili mnoho, blogy jsou plné příběhů rodinek, povídáme si na facebooku, s každým zájemcem předem osobně jednáme, vysvětlujeme, odpovídáme na otázky, předkládáme materiál ke studiu a znovu si povídáme... upřímně, nevím už, jak více a lépe ... Nu, když něco "ještě lepšího"  vymyslím, podělím se o to, a inspirace je vítána Smile


Sonička s Lukáškem: pořád se učím, každý den, s každým jedním z nich a vůbec ze všech těch situací se člověk průběžně učí - až se někdy budu tvářit, že mám patent na rozum, prosím, klidně mi v tu chvíli hoď svůj modrý hrníček na hlavu, papa, pusu Lukáškovi Smile


Ivetka: přípěvek Alondry opravdu nebyl namířen proti nám, je to apel na lidičky, kteří na naše stránky chodí a teprve přemýšlejí o adopci. A také díky za podporu Wink


 

 
nic
pro Alondru
(nic, 27. 04. 2011)

Milá ALONDRO nevím jak ten váš příspěvěk mužete napsat když o to m nic nevíte jak to celé bylo ale nedělejte se mě člověka který to  s pejsky neumí ,ale aby se mi navzájem napadali psi to je asi špatně a mělo by se to řešit a nerada bych tím ubližovala některému s pejsku.Příšte si prosím rozmyslete co píšete když přesně nevíte jak to celé bylo i když chápu že jse to nemyslela asi zle.

 
Tassa
z vlastních zkušeností
(Tassa, 28. 04. 2011)

Nedalo mi to a  teď tady píšu jako jedna z těch, co se nadchli, řekli si, zachráníme chrta a posléze zjistili, že poněkud přecenili svoje síly. Přestože mají zkušeností s pejsky habaděj. Máme chrtici po všech stránkách úžasnou, s jediným problémkem, a tím je vztah ke kočičkám. Máme dvě, dříve byly postelové, nyní venkovní a kuchyňové, ale očividně tím trpí, že už nemají tolik mazlení jako dříve. Možná je to tím, že máme málo sil a málo času, možná jsme měli trochu smůlu na pejska (kočičky má neuvěřitelně zafixované, ačkoli všechna ostatní zvířátka ji nechávají absolutně klidnou), každopádně se nedaří a nedaří, pokroky jsou, ale minimální. Po dvou měsících u nás došlo k nehodě, chrtice ulovila kočičku (naštěstí obě přežily, i když ne bez komplikací, ale dobře víme, že příště už může být scénář drsnější, takže žádné příště nesmí nastat). Taky jsme zpanikařili, hnali Lucky k nám a chtěli chrta vracet. U nás nakonec zvítězila láska, která se za ty dva měsíce narodila a taky moje buldočí povaha. Chrta jsme na poslední chvíli nevrátili - další problém. Ale co tu hlavně chci napsat: nic není jen černé nebo bílé, zažila jsem tu situaci a chápu ty lidičky, jak asi přemýšleli: dát přednost té ztracené chrtí dušičce, nebo vlastní smečce, která tu byla o mnoho dřív a teď je totálně "rozhozená"? JAk k tomu přijdou? A sedne si to někdy? Nemusí - naše Bekina, naprosto bezproblémový a totálně snášenlivý pes dodneška Zuzku "nemusí" a to už je skoro půl roku. Ne že by jí něco dělala, ale vidím, jak Zuzka by se ráda kamarádila - třeba si chodí za Bekinou lehnout na pelíšek, položí si na ni hlavu, ale Bekina to chvíli strpí, pak se odtáhne nebo jde pryč. Raději bude ležet venku před barákem a je z ní tak trochu vyhnanec nebo odloženec. Tak je mi jí líto a zároveň i Zuzky, která hledá kamarádku. O kočičkách už jsem psala. Samozřejmě  bych mohla psát i pozitivněji - třeba společné výletové víkendy, pro všechny totálně fyzicky vysilující, nás myslím  úžasně spojují a přibližují. Ale to už zase odbočuju, chtěla jsem vás všechny poprosit: nesuďte prosím, pokud jste měli štěstí a tyto problémy ve smečce jste neřešili. Není to tak jednoduché, obzvlášť pokud vás vede snaha nikomu neublížit. A jak píše Terezka: PŘEDTÍM si můžete myslet, že jste sebelépe připravení, ale POTOM vás může leccos zaskočit. A nedá se to poznat na 100% předem. Fakt ne. A tím nechci nikoho nabádat k nezodpovědnosti, to v žádném případě.

 
Tassa
z vlastních zkušeností
(Tassa, 28. 04. 2011)

Nedalo mi to a  teď tady píšu jako jedna z těch, co se nadchli, řekli si, zachráníme chrta a posléze zjistili, že poněkud přecenili svoje síly. Přestože mají zkušeností s pejsky habaděj. Máme chrtici po všech stránkách úžasnou, s jediným problémkem, a tím je vztah ke kočičkám. Máme dvě, dříve byly postelové, nyní venkovní a kuchyňové, ale očividně tím trpí, že už nemají tolik mazlení jako dříve. Možná je to tím, že máme málo sil a málo času, možná jsme měli trochu smůlu na pejska (kočičky má neuvěřitelně zafixované, ačkoli všechna ostatní zvířátka ji nechávají absolutně klidnou), každopádně se nedaří a nedaří, pokroky jsou, ale minimální. Po dvou měsících u nás došlo k nehodě, chrtice ulovila kočičku (naštěstí obě přežily, i když ne bez komplikací, ale dobře víme, že příště už může být scénář drsnější, takže žádné příště nesmí nastat). Taky jsme zpanikařili, hnali Lucky k nám a chtěli chrta vracet. U nás nakonec zvítězila láska, která se za ty dva měsíce narodila a taky moje buldočí povaha. Chrta jsme na poslední chvíli nevrátili - další problém. Ale co tu hlavně chci napsat: nic není jen černé nebo bílé, zažila jsem tu situaci a chápu ty lidičky, jak asi přemýšleli: dát přednost té ztracené chrtí dušičce, nebo vlastní smečce, která tu byla o mnoho dřív a teď je totálně "rozhozená"? JAk k tomu přijdou? A sedne si to někdy? Nemusí - naše Bekina, naprosto bezproblémový a totálně snášenlivý pes dodneška Zuzku "nemusí" a to už je skoro půl roku. Ne že by jí něco dělala, ale vidím, jak Zuzka by se ráda kamarádila - třeba si chodí za Bekinou lehnout na pelíšek, položí si na ni hlavu, ale Bekina to chvíli strpí, pak se odtáhne nebo jde pryč. Raději bude ležet venku před barákem a je z ní tak trochu vyhnanec nebo odloženec. Tak je mi jí líto a zároveň i Zuzky, která hledá kamarádku. O kočičkách už jsem psala. Samozřejmě  bych mohla psát i pozitivněji - třeba společné výletové víkendy, pro všechny totálně fyzicky vysilující, nás myslím  úžasně spojují a přibližují. Ale to už zase odbočuju, chtěla jsem vás všechny poprosit: nesuďte prosím, pokud jste měli štěstí a tyto problémy ve smečce jste neřešili. Není to tak jednoduché, obzvlášť pokud vás vede snaha nikomu neublížit. A jak píše Terezka: PŘEDTÍM si můžete myslet, že jste sebelépe připravení, ale POTOM vás může leccos zaskočit. A nedá se to poznat na 100% předem. Fakt ne. A tím nechci nikoho nabádat k nezodpovědnosti, to v žádném případě.

 
Tassa
dodatek
(Tassa, 28. 04. 2011)

V nějakém popisu psích plemen jsem četla, že greyhound je jemný, citlivý, inteligentní a temperamentní pes. Výstižné. Kdo není jemný, nebo nechápe jemné nuance v greyhoundím chování, ten nepochopí, že chrt je inteligentní. I mně trvalo několik měsíců, než jsem si povšimla. Došla jsem k závěru, že je to tedy pes spíše pro ženské, než  pro chlapy. Alespoň ten můj chlap ty drobné projevy "nechytá". Stačilo, aby na Zuzku zedvakrát "houknul" a ona se mu už několik týdnů vyhýbá, přestože si ji předchází, jak může. Lehne si vždy co nejdál od něj, klidí se mu z cesty ... asi 2 týdny se ním i odmítala jít venčit. Prostě je to ten "zlý alfa samec" :-)

 
dadynka
(dadynka, 29. 04. 2011)

Řekla bych, že spíše smutné povídání a příspěvky.  Určitě mnoho opodstatněných vět, chytrých myšlenek a úvah, s něčím můj souhlas, s něčím ne. Dnes jsem mluvila s jednou "čerstvou adoptivní maminou", povídala o pejskovi, je doma 14 dní, že vše fajn, že je úžasný a že prý jsem ji před adopcí tak strašila, co vše může být!!!!!  Nestrašila!!!!  Vždy si se zájemci o pejska povídáme o všem složitém, náročnějším, co může nastat. Já opravdu nechci být soudce, vyslovuji pouze svůj názor. O to je to pro mne těžší, že jsem Bonika viděla na vlastní oči, mezi mnoha pejsky /včetně mých dvou/. Ano , je mi ho líto. Jestliže nastane situace, kdy adopcí pejska není v naší dosavadní smečce vše podle představ i po několika měsících a rodina to nevzdá - ZUZKA - hluboce smekám. Ale nemohu prostě přijmout těch několik málo dnů jako verdikt, že to nejde. Vždy, když je v rodině nějaké jiné zvířátko /kočička, pejsek..../, apelujeme především na to, aby byl adopťáček s košem /ochrana zvířecího člena rodiny již zabydleného/, aby skutečně bylo dopřáno času /oběma/, trpělivosti /oběma/ a hlavně  citu/adopťáčkovi/. Svého pejska milujeme, rozhodneme se pomoci pejskovi, který bez nás nemá šanci na život, krásné.  Od tohoto okamžiku ovšem musíme být srozuměni s tím, že budeme milovat dva a lásku budeme mezi ně DĚLITt. Pokud máme byť jen stín pochybnosti, že ten druhý může okrádat toho prvního, nedělejme to. Oni si to nezaslouží. Možná někdo namítne, že se mi to mluví /či píše/, když jsem nepoznala, nezažila. Opak je pravdou. Takže, prosím, zvažte dobře, kdo je pozná a žije s nimi, ví, že jsou citliví a jemní, milující, ale zase spíše straším - může Vás to něco "stát". Pokud si nejste jisti, zda chcete dát, máte obavy, nechoďte do toho. Fakt si to nezaslouží.

 
nic
Linda Gibson
(nic, 23. 08. 2022)

Vyhrál jsem 7 000 000 $ (sedm milionů dolarů) v loterii powerball, nechal jsem si poradit od někoho, kdo mluvil o tomto skvělém kouzelníkovi zvaném Kněz Salami, osoba umístila na blog svědectví a poděkovala knězi Salamimu o tom, jak mu pomohl vyhrát loterii zasláním jeho vítězné číslo, byl jsem zvědavý a myslel jsem si, že je to všechno vtip, dokud jsem nekontaktoval tohoto kouzelníka, abych sám věděl, jak to funguje, protože jsem hodně utrácel za nákup losů a nikdy jsem nic nevyhrál. Kontaktoval jsem ho a řekl mi nezbytnou věc, kterou je třeba udělat, a já to udělal a řekl mi, ať počkám 2 dny, začaruje výherní čísla a pošle mi je, abych si zahrál, a skutečně mi dal výhru čísla hrát po 2 dnech práce na šťastných číslech, Věřili byste, že moje jméno bylo první mezi vítězi po hraní. Řekl mi (můj syn, vše, co pro mě potřebuješ, je zajistit, abys toto svědectví sdílel s ostatními, aby také mohli vyhrát v loterii a snížit chudobu. Proto sdílím toto svědectví se všemi, že pokud chcete vyhrát v loterii tímto způsobem vám online tipy nemohou pomoci, Priest Salami je jedinou odpovědí na váš problém s výhrou v loterii, protože je to pro mě obrovský dárek Kontaktujte Priest Salami ještě dnes a vyhrajte loterii jako já Priest Salami e-mail je purenaturalhealer@gmail.com nebo WhatsApp +2348143757229

 
2% loan offer valid now
Loans For Everyone.
(2% loan offer valid now, 17. 09. 2022)

Fast online loans under the most favorable conditions! 2% interest. Contact us via (Whats App) number:+917310847059 contact email id : sumitihomelend@gmail.com


Mr. Sumiti.


 
loan Offer
Financial Loan opportunity here
(loan Offer, 21. 11. 2023)

Fast cash offer for you today at just 2% interest rate, both long and short term cash of all amounts and currencies, no collateral required. Apply now for your instant approval and transfer. contact us now (WhatsApp) number +918131851434 sumitihomelend@gmail.com Mr. Damian Sumiti Mr. Damian Sumiti

 

Napsat nový komentář

nadpis komentáře:
vaše jméno:
ochrana proti spamu: (napište prosím správný součet čísel) 5 plus 10 =

 

Další články v blogu

14) Greyhoundi z Limericku

Občas bych si přála vypnout všechny informační a komunikační kanály a mít na malou chviličku: klid. Jenže ono to není tak jednoduché. Je mně potřeba tam a onde - ten potřebuje to a…
 
(11. 04. 2012 | 9 komentářů) zobrazit článek

13) Jak je to doopravdy? (nepěkné čtení)

Asi před týdnem na mě vybafla jedna mně milá osůbka:"Když jsem tak nad tím přemýšlela, tak jsem si říkala, že i když se nějaký pátek v adopcích angažuju, tak vlastně…
 
(28. 01. 2012 | 22 komentářů) zobrazit článek

12) O zlu a dobru a jedné začarované princezně

I když mne sem tam někdo podezírá z opaku... jsem také jenom člověk. A i když by to tak nemuselo vypadat: vlastně velmi nerada mluvím. (Ne, to neznamená, že byste se mi od této chvíle měli…
Princezna Pippa
obrázek 2902
obrázek 2903
Princezna Pippaobrázek 2903
obrázek 2900
 
(05. 08. 2011 | 5 komentářů) zobrazit článek

11) "Chrtí koťata"

Dvě krásná, černá koťátka hledají svoje hodné lidi Jsou čistotná, socializovaná, odčervená, chipovaná, mají veškerá standardní…
obrázek 1455
obrázek 1456
obrázek 1457
obrázek 1458
obrázek 1459
 
(02. 02. 2011 | 2 komentáře) zobrazit článek

10) Kitty a ostatní / Kitty and the others

Černí greyhoundi mají nejméně šancí na adopci. Možná proto, že se jich rodí nejvíc, možná proto, že lidem nepřipadají tak fotogeničtí a "ňuňaní". …
obrázek 158
 
(27. 08. 2010 | 5 komentářů) zobrazit článek

9) Co nám udělá radost...

Třeba dopisy jako tento... Jeho autorem je panička Florianky. Původně jsem uvažovala, že spojím některé pasáže s velmi vážně míněným článkem "Chrt není plyšová…
obrázek 10
 
(12. 08. 2010 | 3 komentáře) zobrazit článek

8) Teresa

Naše malá Tereska ze stanice smrti v Cuenca měla přijet 14.8. V České republice na ni čeká rodinka. Bohužel její malé tělíčko skolila infekce trávicího traktu, která měla…
obrázek 57
 
(06. 08. 2010 | 3 komentáře) zobrazit článek

7) Když kočičí andělé koukaj' jinam

Je mi hrozně smutno… Někdo možná víte, že do mého života patří i kočičky. Nejstarším členem naší smečky je jedna taková malá, bíloumourka Kačenka.…
obrázek 107
 
(31. 07. 2010 | 7 komentářů) zobrazit článek

6) Co je co

Ráda bych rozvedla pár pojmů, s nimiž se na našich stránkách můžete setkat. Co máme namysli, když říkáme: 1. "útulek" - může se jednat o útulek v Irsku nebo ve…
obrázek 98
obrázek 157
obrázek 235
 
(31. 07. 2010 | žádné komentáře) zobrazit článek

5) Kočkodani :-)

Říši tygrů u nás zastupují: bílomourka Kaya, moravsky Kačenaaa :-), ředitelka všehomíra, cca 8 let želva Cleo, dominantní rychlonožka, cca 5 let černoušek a benjamin Crowley,…
obrázek 43
obrázek 64
obrázek 162
obrázek 194
obrázek 268
 
(31. 07. 2010 | 1 komentář) zobrazit článek

4) Co mě trápí

Když si povídáme s lidmi, stává se nám zase a znova, že slyšíme, že vůbec netušili, nakolik je situace greyhoundů na Ostrovech vážná.  Španělsko a…
obrázek 11
obrázek 163
obrázek 193
obrázek 230
 
(20. 07. 2010 | 2 komentáře) zobrazit článek

3) Potřebují chrti hodně místa?

Kolik místa potřebují tři greyhoundi? Našim holčičkám stačí jeden gauč. How much space do three greyhounds need? For our girls is one couch enough.  
obrázek 135
 
(04. 07. 2010 | 2 komentáře) zobrazit článek

2) Peggy, Dakota, Moon, Pippa, Fred a Jojo

Adopťáci: Peggy, adoptovaný greyhound, narozena v září 2005, v Irsku běhala dvě sezóny jako Vicarsview Porky. Nový život s novým jménem Peggy se začal psát na podzim 2008. V…
obrázek 31
obrázek 84
obrázek 106
obrázek 108
obrázek 125
 
(17. 05. 2010 | 1 komentář) zobrazit článek

1) Jak se u nás papá...

Rádo a hodně :-) Dnes jsme si dali snídani z cereálií, odpoledne drobet kuřecího a jater s rýží a večer jsme se dorazili vařeným, sušeným masem s trochou "bio"…
obrázek 307
 
(15. 05. 2010 | žádné komentáře) zobrazit článek

Aktuálně

Chrti v nouzi
materiály na podporu adopce

Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
chrti v nouzi
Děkujeme :-)



Chrti v nouzi děkují za péči a podporu MVDr. Ivo Hylákovi a jeho týmu
Vyvet

Program adopce chrtů ohrožených smrtí nebo strádáním v zemi jejich původu (greyhound a lurcher)