Dotinka

Trvalo to asi velice dlouho, ale přeci jen se to podařilo.
Tak jak bych začla, asi od začátku. Je to jako včera kdy jsme si Dotinku přivezli jednoho chladného prosincového večera domů, cesta to byla dlouhá, ale Dotinka jako naprosto úžasná chrtí slečna ji zvládla na jedničku. Během prvního měsíce se naučila naprosté hygieny – což tedy uměla hned první den, sžila se s prostředím i s naší dcerou na jedničku a s naším pejskem jsou nerozlučná dvojka. Také se naučila chodit krásně na vodítku a SPÁT V POSTELI. Avšak se ještě zdráhala nějakého mazlení, vždy když jsme se k ní přitulili ona hned odešla, jako kdyby si myslela, že tohle není normální. Během druhého měsíce se to však zlepšilo a teď se chodí mazlit sama. Na své jméno rozuměla asi po týdnu, ale někdy jen otočením se, to se však také změnilo. Jediné co bychom ji ještě chtěli naučit je poslechnout na přivolání hned, a nebo když jí něco zaujme v okolí. Také jsme zjistili, že nemusí malinké, uštěkané pejsky – typu jorkšíři. Bohužel je mají sousedi takže si ji musíme hlídat!
Zbožňuje procházky, a hlavně vždy musí jít vedle kočárku , běhání se Samem po zahradě (až bude příležitost natočím video a vložím), děti a spaní na posteli.