Nemám ráda řeči, že chrti jsou hloupí, tak tomu vůbec není, oni jsou náhodou velmi inteligentní. Pro představu přikládám
pár příběhů od nás z Olomouc.
Oba mojí kluci moc dobře ví, že když si přinesu jídlo, tak je moje a že v něm nechci žádné dlouhé čumáky ani vidět.
To jsem si jeddou nachytala vánočku a šla si povídat s kamarádem přes skype. Z každé strany jedno černé zlato, tvrdě v říši snů. Nedojezený talíř jsem si na chvilku odložila na stůl a šla si pro pití do kuchyně. Oba broučci dále spali a čekali na mě.
Když jsem se vrátila, našla jsem kluky úplně ve stejných polohách jako když jsem odcházela, pořádně jsem je pomazlila
a pochválila, že na mě tak pěkně čekají. Otočím se ke kamarádovi a ten na mě třeští dokořán otevřené oči s otázkou "co to bylo"?!
Následně mi vysvětlil, že jakmile jsem vytáhla paty z pokoje, kluci se jak na povel zvedli, rozdělili se o mou vánočku a zalehli na stejná místa jakože nic! Hloupí? Kdeže, vychytralí!
Občas mi spolubydlící říkají, že je Bailey hloupý, že nepřijde ani na zavolání. Tak to vůbec není.
Když odcházím z domu, zavírám kluky do pokoje, aby se mohli vklídečku vyspat a nic je nerušilo od spánku. Mooc ho potřebují:)
Když teda zavolám Piranhu okamžitě přiběhne (a o tom si spíš myslím,že je ve dvojici Velkej a Malej ten trošičku hloupější) a Bailey stojí na prahu dveří a zlehka vrtí ocáskem. Když se teda pohnu směrem k němu, že mu pomůžu do pokoje, začne se smíchem a rozvrtěným ocasem utíkat směr kuchyň, kde se mi u stolu drze chechtá:)
Moc dobře ví, že když přijde, tak je zavřu a nechám je válet se samotné. Hloupý? To teda vůbec, prudce inteligentní!
Oni vůbec nejsou hloupí, mají svojí hlavu jsou sví, jsou úžasní!
Spousta lidí posuzuje psí inteligenci podle toho, že napoprvé uposlechne jakýkoliv příkaz. Jo, to je fajn, ale já nepotřebuji, aby mi chrt seděl u nohy nebo zvládl nahánět ovce do tvaru květiny. Mi naprosto stačí, když se na mě podívá a snaží se mi splnit to, co mi na očích vidí. A že se chrti dokáží dívat až do duše!
Jinak se máme výborně. Po příchodu malého Piranhi (který zřejmě dostal své jméno právě podle své povahy) se naše poklidné
soužití s Baileym mírně zkomplikovalo. Malej je hrozný blázen, skáče po nás, vnucuje se a pořád všechny a všechno olizuje. Tohle problém není, je rozkošný, takže veškeré modřiny a škrábance jsou mu odpuštěny. Problém byl, že se mi dva měsíce denně venčil doma.
To bylo náročné období, opravdu jsem si zoufala, ale zdá se, že je problém vyřešen a naše smečka je už hezky sžitá
a všechno nám parádně klape. Bailey je rozhodně rád, že nemusí být sám doma, ale že tam má bráchu. Prostě dva chrti je základ, brát si jednoho snad ani nemá smysl:)
Navíc kluci nedávno oslavili 4 a 6 let a před týdnem jsme s Baileym oslavili náš první rok! Můj život je teď o tolik obohacen a já doufám, že to tak i zůstane ještě alespoň dalších 50 let.