Ninuška

Ahoj, jsme tu zpátky. Tak už jsme dva měsíce spolu a leccos už jsme zažili.
Potrápila nás nějaká ta hromádka a loužička v bytě, pořád jsme hodně nejisté k cizím lidem a někdy i k pejskům. To abych vysvětlila, běhá kolem naší zahrady rotvík a už to není štěně, je to pěkné telátko, myslím co do velikosti, a řekla bych, že se mu Ninuška líbí, ale on se bohužel nelíbí jí, je to mladý pejsek a je hodně aktivní.
Taky už jsme měli jednu nehodu s dědečkem, šel vyndavat popelnice před bránu a nevšiml si, že jsme venku, Ninuška samozřejmě jako každý pejsek využila situace a vyběhla ven za bránu. No nestihla jsem udělat vůbec nic, nadávala jsem jak pohan, ale vzápětí jsem se donutila uklidnit a jít v klidu za ní a mluvit a mluvit a mluvit. Koukala na mě co dělám a šla si po stopě sousedovic labradorky a pak zašla do oploceného pozemku, který se dá uzavřít. To byla skoro výhra, postavila jsem se doprostřed brány a čekala až si celé území očuchá a půjde zpátky. Úplně jsem se uklidnila, aby Nina necítila strach z toho, že se mi ji nepodaří chytit. Díky tomu, že jsem zachovala chladnou hlavu dopadlo vše na jedničku a vím, že se na ni mohu spolehnout. Chce to těm našim pesanům trochu víc věřit.
Od té chvíle si dávám větší pozor a když vyvážejí popelnice stojím u brány, aby se to nestalo znovu nebo jdeme na procházku ven a počkáme až dědeček popelnice vyndá nebo naopak dá zase zpátky na zahradu.
Další příhoda je sníh, Ninuška miluje sníh. Dneska do rána napadlo a to byste museli vidět jak se jí líbí běhat ve sněhu. Hraje si s dětmi a honí se s nimi a samozřejmě, že sníh i ochutnává, úplně se v něm vyžívá. Bohužel nemám kameru a mobil se nechytá, protože je opravdu rychlá...

Doufám, že za tu příhodu s vyndaváním popelnic nedostanu snůšku kamenů na hlavu, popel už jsem si nasypala a myslím, že mi to úplně stačilo...

Pokud tento článek čtou i lidé, kteří přemýšlí o adopci pejska, tak říkám ADOPTUJTE JE TO ÚŽASNÉ, SPOUSTA LÁSKY A RADOSTI...