A je to tady! Nadešel čas spustit prodej nástěnného a stolního kalendáře Chrti v nouzi pro rok 2024...

Nástěnný kalendář vznikal v Brně u hradeb pevnosti Špilberk za účasti adoptovaných chrtů z Brna a nejbližšího okolí.
Fotky vytvořil mladý fotograf Pavel Hermann z Moravského Krumlova. Miluje zvířata, pohyb a dobré lidi. Proto zvířata také často fotí. Jak sám říká: "Zvířata nám mnohdy ukazují, co je v životě opravdu důležité. Často nám na naší cestě dělají společníky spoustu let a zažívají s námi šťastné i smutné chvilky." 💓 Sám má pejska, křížence středního vzrůstu Buddyho, který mu je skvělým parťákem. Proto ho nabídka focení kalendáře pro Chrty v nouzi ohromně nadchla. Při focení se sešla skvělá parta dlouhých nosů i jejich pánů a všechny to, včetně fotografa, velice bavilo. 🙂 Fotografovi patří náš obrovský dík za čas, energii, trpělivost a preciznost, kterou nafocení kalendáře věnoval. 💗 https://hermiphoto.cz/

Stolní kalendář jsme opět zaplnili snímky z vašich rodinných archivů. 📸 Děkujeme také reklamní agentuře m-ARK, která si vzala na starost konečnou grafickou úpravu a tisk obou kalendářů. https://www.m-ark.cz/

Cena nástěnného kalendáře ve formátu A3 je 300,- Kč. Cena stolního kalendáře je stejná.
K ceně kalendáře je třeba připočítat cenu za dopravné a balné, která je ve výši 90,- Kč.
Kalendáře budeme distribuovat prostřednictvím Zásilkovny. Nepotřebujeme tedy vaši doručovací adresu, stačí si níže vybrat výdejní místo, které máte nejblíž a které vám nejlépe vyhovuje pro vyzvednutí balíčku. https://www.zasilkovna.cz/pobocky

Objednávky s typem kalendáře, počtem požadovaných kusů, vaší e-mailovou adresou, telefonním číslem a vybraným výdejním místem zasílejte na chrtiaukce@seznam.cz. Objednávat můžete za 3, 2, 1... TEĎ! 🙂

 schovat zprávu  / (nezobrazovat zprávu)
 
 
Loading Translate
 EN
adopce chrtů chrti v nouzi
pejsci blogují blogy pejsků

Marta - Amálka

(Autor blogu: Ája | Zobrazit přehled článků blogu)

Přijela k nám víla...

článek ze dne: 16. 02. 2011


Bylo to asi měsíc co jsme si přivezli Megynku (Margy). Večer telefon, volá Terezka. Copak se asi děje? Přemýšleli jste o kamarádce, v akutní nabídce jsou nějací pejskové, plní se auto s pejsky ze Španělska.  Není tam náhodou kámoška pro Megy? Jasně, promyslíme, dáme vědět. Rozhodování trvalo asi pět minut – místa je dost, čtvrtý do party bude fajn, je rozhodnuto – Martička jede k nám Laughing. Byla mrazivá noc z 27. na 28. listopad, jedeme do Prahy, přivezou nám tu naši vílu se smutnýma očima. Už je jasné, že Marta to nebude – jedeme si pro Amálku. Otevřel se kufr auta a po dlouhé a namáhavé cestě na mě vykukují ty nejhezčí oči které jsem kdy viděla (teda kromě těch co už máme doma Smile).  Je tady!!! Přemáhám nával emocí, nemůžu přece zase brečet jako u Megy . Verunka mi po cestě říkala – mami doufám, že nebudeš zase brečet?! Statečně bojuju Cry  Beru ji do náruče – už bude jenom  dobře, doma na Tebe čekají kamarádi a kámoška ze stejného místa. Rychle kupujeme obleček a hurá domů. Už je hodně po půlnoci, když si vílu přivážíme domů. V autě byla zvědavá, koukala kolem sebe, i když toho asi moc neviděla, tma byla jako v ranci. Bufík se projevil jako gentleman, přece ví jak se chovat k dámě, před měsícem si to natrénoval. Nadšení nebere konce, má další dámu na ochranu. Skáče kolem jak štěně, oba se k sobě mají, jenom Amálka se trochu bojí, všichni se ni přišli podívat a ona neví co si o tom má myslet. Je vidět, že je živější a víc se zajímá než Megy, když jsme si  ji přivezli. Stáčí se do klubíčka a jenom nás sleduje. Trochu něco pojí a jdeme spát. Aspoň trochu se prospat, za chvíli bude ráno. Byla úžasná, vůbec nic neudělala. Ráno jdeme obhlídnout celý dům a zahradu. Páni, to je prostoru!!! Tady se běhá!!! A toho jídla co tady je – pořád plné misky. Moc jí chutná a já sleduje, že i Megy, která předtím měla trochu problémy s jídlem a většinou odešla když přišel k misce kocour, teď stojí nad svojí miskou a honem jí, aby na ni něco zbylo. Amálka se nepáře, zbufne co dostane a ještě kouká okolo. Na vodítku nám to celkem jde, ani moc netahá, jde s ostatníma v chumlu. Jenom hlazení nám dělá trochu problémy, bojí se ruky, musíme opravdu pomalu a hladit tělíčko, na hlavu moc ne, asi se bojí rány. To chce čas, zlepší se to. Kouká po nás těma svýma očkama a všechno sleduje. Kuchyně se najednou zdá malá, je nás teď opravdu hodně. Amálka je od začátku aktivnější, pořád někde běhá, něco zkoumá, je to veliká změna proti Megy. Bude to asi větší ďáblík. Prohlídku u veterinářky zvládla na jedničku, byla statečná, i piškotu i vzala. Máme sebou i Megy, ta si nic od cizího nevezme, paní doktorka musí stát za stolem a pak se teda uráčí a vezme si taky, vždyť Amálka už měla tři kousky Surprised. Ptám se, proč má Amálka všude po těle boule, je to od bití a od ran, ty už tam zůstanou jako památka na zlé časy. Taky zoubky máme ulámané, ani nechci vědět, čím vším si musely obě projít. Snad na to časem zapomenou. Čas vše zahojí, začíná nový život, konec starému a zlému…


 


Dneska už je Amálka DOMA necelé tři měsíce (za pár dní už celé tři). Je z ní aktivní holka, která je všude za námi, dovádí s pesanama, jenom strach z ruky se občas ještě projeví, hlavně když chtějí pohladit cizí lidé nebo chlapy. Z těch má respekt, ale to se časem taky zlepší. S Megy jsou nerozlučné kámošky. Všude spolu, kde je jedna, tam je druhá a většinou i zbytek smečky. Nejraději spinká na gauči nebo v peřinách. Je to lumpík – destrukta. Odnesli to papíry, ovladač od televize, pokud zapomenu uklidit koš a někam jdu, tak je mi jasné, co najdu po návratu. Všude rozházené nanošené odpadky, nejraději cupuje krabice od mléka a pytlíky. Taky můj diář je lehce ohlodaný, všechny důležité papíry a listiny musí být dostatečně vysoko, protože není nic lepšího než trhající se papír Laughing. Taky jídlo musíme najednou dávat vysoko a hned uklízet, protože už se nám taky stalo, že místo výborné večeře jsem měli chleba – Amálce to prý mooc chutnalo Smile. Museli jsme si rychle zvyknout, že teď máme doma aktíka. Procházky miluje. Pořád by běhala,  všechno musí prozkoumat a očichat, všude značkuje. V autě cestuje moc ráda, je na ní vidět, že je nešťastná když musí zůstat doma. Je to slečna úžasná – z víly se smutnýma očima se stává krásná víla s očkama, která naznačují, že zase vymýšlí nějakou lumpárnu Laughing. Terezko díky, žes tenkrát zavolala a velké díky Lucince a Mílovi,kteří nám ji v Prahy předali… Smile

obrázek 1513
obrázek 1514
obrázek 1515
obrázek 1516
obrázek 1517
obrázek 1518
obrázek 1519
 

Komentáře k článku

GAMGABB
(GAMGABB, 17. 02. 2011)

Krásné povídání a fotky. Vílu Amalku moc moc pozdravujeme. Když to tak čtu tak mám pocit že ty naše holky po celý dlouhý transport vymýšlely jaké lumpárny nám tady v Česku budou předvádět. Hodně štěstí celé smečce :-)

 
tereyska
Děkuji
(tereyska, 21. 02. 2011)

Alenko, velké díky Vám, že máte tak velká srdce rodinko Kiss. Holky jsou překrásné a šťastné a nejen ony.

 
dadynka
(dadynka, 26. 02. 2011)

Krásné povídání o společném člověčím a psím světě.  Z Amálky je krásná  a veselá feňulka, byť je to čertice /taky mám takovou/, je vidět, co Vám do Vašeho domova pejsci přinesli. Mějte se moc hezky. Kája

 

Napsat nový komentář

nadpis komentáře:
vaše jméno:
ochrana proti spamu: (napište prosím správný součet čísel) 4 plus 4 =

 

Další články v blogu

Aktuálně

Chrti v nouzi
materiály na podporu adopce

Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
chrti v nouzi
Děkujeme :-)



Chrti v nouzi děkují za péči a podporu MVDr. Ivo Hylákovi a jeho týmu
Vyvet

Program adopce chrtů ohrožených smrtí nebo strádáním v zemi jejich původu (greyhound a lurcher)