Asi bychom o sobě měli po čase dát trošku vědět.....jak se nám žije,jaké děláme pokroky a tak vůbec.
Takže: čas letí a pejskové jsou u nás už přes půl roku.Pro nás je to,jak kdyby tu byli odjakživa.Prostě sem patří.Naše smečka-naše rodina...prostě všechno zapadá,tam kam má.
Gypsynka je nějvěší láska.A tím nemyslím,že ji mám nejradši,protože to nejde.Je to jako s dětmi,milujete je všechny stejně.Ale Gypsy je taková ňufinka ,nevím jak lépe to nazvat.Obrovský mazel,pořád u mě,skoro se ode mě nehne,zbožně po mě hází očkem....a já po ní .Naprosto nekonfliktní,pohodový pes.
Delgiška musím rozebrat trochu podrobněji. Jedno období měli Delgi s Tobym trošku jiné názory na věc a samozřejmě za to mohla panička jako vůdce smečky,který je za vše odpovědný. Měla jsem pocit,že Delgi je chudáček,týraný,hubený,nemilovaný a já mu to musím nějak vynahradit. To všechno jesamozřejmě pravda,ale ve smečce nejde "nadržovat" tomu,který stojí na koci hierarchie. Pořád jsem se ho snažila mazlit,volat,pamlskovat a já nevím,jak ještě se mu víceméně vtírat,což by vůdce smečky samozřejmě nikdy neudělal.Pro upřesnění situace musím dodat,že on o to v té době nestál,pořád nám ještě moc nevěřil a líp se cítil se psy než s námi.
Toby si to samozřejmě začal vykládat tak,jak to přesně vypadalo. Ten,co přišel poslední a je úplně submisivní,je teď na mém místě???!!!! No a bylo to. Kluci na sebe začali dost držkovat a Toby byl z té situace tak zmatený,že ve finále začal držkovat na mě. Takže CHYBA. Dobrý....nic nevzdávám,radím se s pár lidmi,kteří jsou znalí psího chování a začínám se chovat podle rad. Toby vždy jako první,v hlazení.pamlskování,krmení,...Pozici Delgiho a Gypsy nechávám na nich,přičemž viditelně je Gypsy druhá a Delgi poslední. Delgiho si víceméně jakoby nevšímám (rada velmi zkušeného kynologa zní: čím víc lezeš svýmu psu do pr....,tím víc tě tam má ). A světe div se. Funguje to témeř okamžitě. Toby se srovnal,opět poslušný,hodný pes a co je nejlepší...Delgi za mnou začíná chodit sám a o to pohlazení se konečně začíná hlásit sám. A já mu ho straaašně ráda dopřávám. Tímhle skoro si protiřečícím krokem se z něj stává skutečný labužník hlazení. A mezi sebou teď mají kluci taky jasno a svoje pozice ve smečce respektují. No jednoznačně moje chyba,ale těma se holt člověk učí.
Minulý týden jsme byli s celou smečkou na výcvikovém víkendu v Herolticích,kam jezdíme už dva roky s Tobym. Teď jsme tedy byli trošku vyjimeční s počtem psů,ale co,to nás nerozhází. Cvičit jsem se rozhodla s Gypsy a Tobym. Pro Delgiho jsem to plánovala jako socializační víkend. Musím říct,že všechno klaplo dokonale . Téma víkendu byly Hry se psem. Naprosto ideální pro vztah psovoda a psa. Dělali jsme pachové hry,hledání páníčka,hry s hračkami,různé triky, jako slalom mezi nohama,oběhnutí třeba židle na vysílací povel,...prostě velkou spoustu zábavných věcí. Všechno jen na pozitivní motivaci. Toby byl výborný jako vždy ...plyšáček můj. Ale strašně mě překvapila Gypsynka. Byla vážně báječná,spolupracovala,snažila se seč mohla vyhovět....nádherný pocit,měla jsem z nich velkou radost. A Delgi!!! SUPER! Socializace klapla na víc než 100%. První den jsem měla velký problém ho chytit. Byl v novém prostředí,všude plno psů a hlavně lidí. Navíc na volno je jen na zahradě,jinou možnost doma nemám...a tady najednou volnost (areál je oplocený) a tudíž nutnost se víc spoléhat sám na sebe a začít si trochu věřit. Pro Delgiho hodně těžký úkol. Po tom prvním nahánění nebo spíš přemlouvání,jsem myslela,že už ho pak vážně nepustím. Ale zase přce jsem tu kvůli tomu! Tak druhý den znova. Delgi je mezi psy naprosto v pohodě,lidi si hodně hlídá,ale je to o hodně lepší než včera. Všichni se mu snaží dokázat,že nejsou TI,co by ho nakopli nebo i něco horšího. Dávají mu pamlsky jen co se přiblíží,hladí ho,když to jde. Pomáhají mi,jak jen to jde. A světe div se,jde to. Během soboty se úžasně uvolňuje,začíná si chodit pro pomazlení i cizím lidem a já ho začínám i přivolávat na povel. Během neděle už žebral o pamlsky jako všechny ostatní žebroty a dokonce si mě už i hlídá jako Gypsy a drží se hodně v mé blízkosti,z čehož je jasné,že náš vztah to obrovsky posílilo.
Z tohohle víkendu odjíždí Delgi jako vítěz...vybojoval totiž boj se sebou samým,začal znova věřit,že by ho možná,třeba,snad...už nemusel nikdo bít. Gypsy a Toby byli výborní,ale oni to měli lehčí.
Tak takhle to u nás je. A bude to čím dál lepší.....