MAYA
Jsem smutná galga
s nádhernýma očima,
jsem vyschlá dužina sladkého manga,
na jeho vláknech moje cesta začíná.
Jsem trpká oliva
a ještě nejsem zralá,
slova jsem slyšela jen pálivá
a jen s nimi jsem si hrála.
Jsem kapka potu,
v poušti oazu i tobě našla bych,
jen kdyby člověk, který zpych,
ukázal mi díru v ostnatém plotu.
Jakživ jsem němá,
prý kdo nemluví
tak srdce žádné nemá.
Komu netečou slzy,
toho prý beznaděj sotva mrzí.
Kdo vidí skrz kyselost citrusů
ty stovky o lásku pokusů...
kdo troufá si obeplout svět
v proudu jen stojatých vět...
Buenos noches,
jsem jen slupka z banánu,
duše z něj zmizela už po ránu.
Jsem pouštní růže
a jako had musím se svlíkat
z hubené kůže.
Ještě nevím, že zítra mě zachrání
v jiné zemi svítání.
Buenos dias,
mám nádherné oči
a slova chybí a nejsou už nutná.
Je to minulost,
když včera ještě říkali mi
Smutná.
…alias...
