Čas běží neskutečně rychle ...nejenom, že vánoce jsou za dveřmi, ale je to jako nedávno, co Lízinka vystupovala z auta a my si ji odváželi do nového domova.
Bohužel po náročnějším zvykání si na nový domov, přišlo měsíční marodění doprovázené rozčarováním ze sněhu a mrazu...
K tomu všemu jsme na 2 měsíce "slaměné vdovy", takže je to o maličko náročnější.
Dnes poprvé vypadala Lízinka plná života a energie a měla potřebu stále běhat a skotačit ve sněhu. Budeme muset brzy najít oplocený prostor, kde se bude moci do sytosti vyřádit. Je to hezké pozorovat, jak přichází na chuť zimní krajiněa hlubokému sněhu.
Je znát, že se jí stýská po páníčkovi...okukujeme všechna auta parkující auta a očucháváme kolemjdoucí pány:-) Jsem hodně zvědavá, jaké bude přivítání a jak si bude následně páníčka hlídat, aby jí zase někam neodjel :-)
