Sissy

Příjezd byl pro našeho pejska trochu dramatičtější než pro ostatní. Cestu Sissy zvládla dobře, ale nakonec, když jsme si ji vyzvedávali se ukázalo, že toho na ni bylo trochu moc. Hodně nás všechny vyděsila, protože hodně těžce dýchala a byla zmožena velkou únavou.... O tom, jestli si ji vůbec odvezeme domů nakonec musel rozhodnout až přivolaný pan doktor. (obrovské díky Lucii i pany doktorovi! ) Sissy nakonec dostala kapačku, preventivní dávku antibiotik a večer už byla celkem fit. Nakonec jsme vyrazili směr Praha a doma jsme byli chvíli po půlnoci.

První byl na řadě průzkum bytu, instalace pelíšku. Pak se hned šlo spát, protože to byl opravdu velmi náročný den.

První den po příjezdu domů byl ve znamení seznamování s novým prostředím, novými páníčky a hlavně ještě jedné kontrole u našeho pana doktora. Ten zjistil, že má Sissynka na pohmat citlivé ledviny a naordinoval nám další dvě kapačky. Pro jistotu jsme nechali ještě udělat rozbor krve, který byl OK. To nás trochu uklidnilo. Nicméně na další dva dny se z nás staly zdravotní sestřičky. Podávání kapaček máme už perfektně zmáknuté. Sissy byla jako pejsek s hadičkou naprosto vzornou pacientkou a naši ošetřovatelskou nešikovnost snášela s obrovskou trpělivostí. 

V sobotu bylo léčení ukončeno vypreparováním kanyly, kterého jsme se trochu báli. Nakonec jsem zjistil, že na tom bude nejhorší sundat náplast, kterou byla k nožce přidělaná. Nakonec se nám to povedlo jen z té části nožky, kde byla oholená. Z chlupů to bezbolestně nejde, takže asi počkáme, až to lepidlo samo vzdá. Důležité je, že je náplast vepředu přerušená, takže nijak neškrtí nožičku a pejskovi nepřekáží. (Pokud by někdo měl nějaký zaručený recept budu rád)

K dnešnímu dni můžu říct, že se Sissy jeví již jako zcela zdravé zvířátko, takže pevně doufám, že ostatní články, ke kterým se, snad, brzo dostanu už nebudou o injekcích a stonání, ale jen o veselých věcech.