Rabbit alias Speedy

Myslím, že je na čase napsat o tom mém novém tygříkovi zase něco víc. Počáteční nejistota je dávno ta tam, s Jackýskem jsou nejlepší kamarádi a jeden po druhém se opičí (momentálně se Speedouš učí čůrat se zvedlou nohou, hodně vtipné). Už si zvykl na režim, na to, že s nimi nejsem pořád, že chodím do školy/práce a že hned jak přijedu, jde se ven:) Také pochopil, že domovy máme zatím dva - u mamky a dole ve městě vlastní. V obou už je v pohodě a cítí se dobře. Na vodítku chodí parádně, netahá, v kšírkách se i občas pořádně zapře a pochopil, že je nejlepší nechat dogtrekkovou šňůru napnutou. Každý den vyrážíme na stopovačce na procházky a alespoň jednou denně ho nechávám vyběhat si své čtyři kolečka plnou rychlostí, to je evidentně v tu chvíli nejšťastnější pes na světě. Ze začátku s ním běhal i Jack, ovšem od jednoho sražení Speedym v plné rychlosti už neběhá...jen se ke mně schová, aby ho Speedouš zase nesejmul:) Jinak jde celou procházku někde blízko, ne-li u nohy. Lidí už se bojí čím dál míň, dokonce pozná známé a jde se pohladit. Absolvoval i den na výstavišti na MVP v Českých Budějovicích, kam jako divák musím pokaždé, tj. dvakrát do roka. Nakoupili jsme obojek, vodítko, obleček a nějaké ty mlsky a po procházce se smečkou borderek v místním parku absolvoval i cestu autobusem skoro jako profík. Nastoupil, našel si místečko, plácnul s sebou na zem (a to doslova, nelehá si jako Jack, ale prostě stojí a buch a leží:)) Doma hezky spinkají spolu tak, že se prostě musí vzájemně nějak dotýkat nebo alesoň mít položenou hlavu/nohu/cokoliv na mně. Prostě jsou tu úžasná dvojka a jsem ráda, že jsem vše kolem adopce absolvovala a mám teď doma místo jednoho pejska dva, je hned vše o něco veselejší:) Teď zrovna marodím a pejsánci leží přitisknutí na mě a spinkají. Zase se časem ozveme, co je nového.